… jakpak se to rýmuje? Pardon že před Vánoci vytahuju takovouhle žumpu, ale nějak se mi nahromadilo…

Nejdřív jediný poslanec s vizáží východoněmeckého pornoherce, to je asi největší eklhaft

Za scan a zvýraznění děkujeme panu Mildovi z Okouna…

Já čumím jako vejr a nevěřím vlastním očím! Kdyby měl pravdu v tom, že „za tohoto režimu“ pochválit něco z období socialismu může znamenat až tři roky natvrdo, tak jak to, že ještě běhá na svobodě? A to s tím přiznáváním kladných rysů kapitalismu za bolševika, to myslí přesně jak? Kruci, žil jsem já a další v nějaké jiné ČSSR než Keller?

Dle mého tenhle bolševik prostě nestydatě lže. To není překrucování skutečnosti, to je normální lež.

Chuj s ním… jenže není jeden. Čím dál tím častěji se takovéhle pindy objevují. Fakt jsou lidi schopni tvrdit, že „dřív byla větší svoboda slova“ (!) nebo že když dneska někdo vystupuje proti kapitalismu, tak že ho zavřou. A je jich už dost na to, aby „změnili dějiny“. Stačí to desettisíckrát zopakovat, a lidi to přijmou jako realitu. Můžete běhat kolem nich a křičet: „Co to říkáte, copak si to nepamatujete?“ A najednou vám začnou odpovídat: „Víš, kdoví jak to vlastně bylo…“ Trošku to připomíná dystopické příběhy, že? A trošku mi to připomíná i lidi, kteří mi za socialismu tvrdili něco, co nebyla pravda, a já si říkal: to přeci není možné, vždyť to museli zažít, vždyť si musí pamatovat, že to bylo jinak! A vždycky to bylo stejné: zahleděli se někam stranou a pak hrozně bezbarvým hlasem řekli tu oficiální lež.

Veleba, druhý pán z titulku, je nomen omen: on velebí Zemana! To je ryzí adorant kvality glycerínového čípku. Jeho slavné provolání o tom, jak si prostý lid opět bere moc a štváči z pražské kavárny sice kolem sebe kopou, ale lid jejich čachry už dávno prokoukl, jako by vypadlo z nějakého elaborátu o sklízení bouře, tomu chybělo už jen „o co jde těmto elementům a zkrachovalým existencím!“

A tím se dostáváme ke třetímu výtečníkovi, po europoslanci a senátorovi další zastupitel, esenbák Huml. To, že to je zupácké a papalášské individuum s morálně volním profilem kalibru bolševického esenbáka, snad není potřeba zdůrazňovat, to dokazuje pokaždé, když otevře papulu. (Kolega mi vyprávěl, jak jim jezdil dělat na gymnázium přednášky o bezpečnostních tématech, a jeho nejoblíbenějším obratem, ať už mluvil o drogách nebo o dopravních přestupcích, bylo „já bych jim ruce zpřerážel“.)

Ergo nepřekvapí, když ve svojí poslední epištole za Zemana apeluje na vymáhání zákona, na to, aby byli trestáni ti, kdo znevažují hlavu státu (jestli by jim zpřerážel ruce, to neříká) a aby se urážky hlavy státu mazaly z internetů.

Inu co už, je to Huml a Humlem zůstane. Ale rád bych vzkázal všem dalším: Nikdo neútočí na prezidenta, natož na systém. Kritici útočí na člověka, který vážnost téhle instituce snižuje tím, jak se ve funkci chová! A byť by mu půl národa tleskalo, že „vrací moc poctivému prostému lidu“ (o bože, to skoro fyzicky bolí!), tak pravdou zůstává, že nejdůležitější člověk, který může ovlivnit vážnost prezidentské funkce, je vždy ten, kdo ji zastává.