Koupil jsem Kindle Paperwhite z Amazon.de (můžete taky, postup je zde), za slušný peníz, a tady jsou moje první postřehy.

Paperwhite je menší, tenčí a lehčí než trojka. Subjektivně člověku připadá, že je menší i displej, ale při poměření je v obou směrech o pár milimetrů větší. Dole chybí klávesnice, pochopitelně, a po stranách chybí tlačítka pro obracení stránek (toho jsem se bál nejvíc). Listování je řešeno dotykovým displejem – úzký pruh vlevo obrací stránky dozadu, pruh nahoře vyvolává menu, a zbytek plochy obrací stránky dopředu, takže lze číst a držet přitom Kindle v jedné ruce.

Kindle jsem zatím nechal v igelitovém obalu, ve kterém je dodáván, a zjistil jsem, že lze krásně číst i ovládat i přes igelit, takže zatím, než přijde pouzdro, ho nechám tak a nebudu šmudlat v prstech.

Po zapnutí se Kindle připojil k wifi (stačilo zadat heslo). Spárovaný s účtem u Amazonu už byl, takže si bleskurychle dotahal knížky. Zbytek, co jsem měl nahraný via USB, jsem prostě překopíroval ze starého do nového,  a bylo! Pokud zkopírujete i metadata u souborů, budete moct číst od toho místa, kde jste skončili, voila! Nepřeneslo se ale rozdělení do kolekcí, fňuk!

Paperwhite je Paperwhitem proto, že jeho displej s elektronickým inkoustem jaksi svítí, takže ho lze číst i ve tmě. Hned jsem zkoušel, a mohu potvrdit, že čtení je velmi komfortní a podsvícení decentní. Můžete měnit jeho intenzitu tažením posuvníku, od vypnutého po maximální.

U změny intenzity světla mě pobavily popisky, které asi někdo doslova okopíroval ze zařízení s LCD – u slabého podsvícení je popisek „pro tmavé místnosti“, u toho nejsvítivějšího zase „pro jasně osvícené místnosti“. Což platí možná tak u mobilu nebo tabletu, ale u e-inku je to přesně naopak – ve tmě potřebujete podsvítit, a když je okolo světla dost, můžete podsvícení vypnout, protože e-ink je co? Protože e-ink je přeci kontrastní i pro odražené světlo!

Bál jsem se trošku ovládání dotykového displeje, a je naprosto bez problémů. Odezva je rychlá, vizuální kontrola („probliknutí tlačítek“ při stisknutí) nechybí, a všechny prvky jsou dost velké na to, aby je šlo bez potíží prstem vybrat.

První setkání tedy bylo velmi úspěšné a dopadlo na jedničku.

Když bych ho měl srovnat s „trojkou“ – displej mi připadá o něco světlejší, Kindle 3 měl elektronický papír tmavší, jako recyklovaný. Otáčení stránek je u Paperwhite o 14,726% rychlejší… Kecám! Je to prostě „dost rychlé“, nevnímám subjektivně žádný výrazný rozdíl. Menší rozměry jsou trochu nezvyk, ale doufám, že to pouzdro spraví a já budu i nový Kindle držet v ruce jistěji. Chybí třeba funkce předčítání a přehrávání hudby, která u trojky je, a kterou jsem nikdy nepoužil. Zato je navíc právě to podsvícení displeje, které je pro mne kilr fýčr, jako pro každého, kdo jezdí v noci se Student Agency (ta lampička nahoře tak maximálně přitahuje můry, rozhodně není ke čtení).

Na rozdíl od prvních recenzí, kde uživatelé nadávali na „vnucování obsahu“, má tahle verze, předpokládám s novým firmwarem, možnost veškeré „doporučování“ vypnout.

Jailbreak zatím není, čeština taky ne – míněno tedy jazyk, jakým s vámi čtečka komunikuje. Samozřejmě že dokáže bez problémů zobrazovat knihy v češtině.

Resumé: Máte trojku, čtyřku, Touch a jste s ní spokojeni? Nepotřebujete podsvícení? Tak asi nemusíte mít nutně Paperwhite. Jestli na starší typy mžouráte, blbě vidíte, jste zvyklí číst si večer a kvůli tomu svítíte lampičkou, prostě jestli z nějakého důvodu chcete kontrastnější displej s možností (!) podsvícení, tak asi není proč váhat.

Já jsem s Paperwhitem zatím spokojen. Za solidní cenu perfektní zařízení.

Teď ještě čekám na pouzdro. Ne, nekoupil jsem za 30€ originální, a už vůbec jsem nekoupil „to s lampičkou“ (WTF?), ale stejně jako u předchozího – za patnáct dolarů z eBay (ano, jsou i levnější).