Trošku rozvedu krátkou úvahu z Twitteru…
Včera jsem tweetnul: „Když se minimální mzda zvedne z 10 na 12, nebude to tak, že všichni, co berou 10, budou brát 12. Dvě třetiny budou brát 12 a třetina bude bez práce.“
Ve skutečnosti nevím, kolik je minimální mzda, ale šlo mi spíš o princip. Spousta lidí totiž právě tomu věří. Ono by to bylo možné – za socialismu. Jenže socialistická práce měla trochu jiná pravidla než tržní. V socialismu se jaksi „pracovalo pro stát“, a „stát dával mzdu“. (Ironický vtip z té doby říkal, že „se tváříme, že pracujeme, a stát se tváří, že nás platí“.) Mzda nebyla daná tím, jakou hodnotu dotyčný vytvořil, byla spočítána tak, že lidé na stejné pozici za stejných podmínek měli plus mínus stejně: X let praxe, Y let školy, Z dětí = Q peněz. Někteří dělali víc, jiní míň, ale pokud člověk neudělal vyslovený průšvih, měl to své jisté. („Práce v úkolu“ bylo něco jiného, ale ani tam nebyla mzda přímo daná vytvořenou hodnotou.) Zjednodušil jsem…
V tržním prostředí je mzda za práci daná tržně: dostanete tolik, kolik je vám ochoten za vaši práci někdo zaplatit. Je to „nespravedlivé“ v jednom ohledu („Jak to, že právník nebo marketingový jouda má víc než učitel?!“), na druhé straně to přináší příležitost… Ten nejdůležitější rozdíl je, že o výši platu nerozhoduje stát, ale zaměstnavatel, a ten dá na výplaty jen tolik peněz, aby se mu celé podnikání vyplatilo.
Co se stane, když stát řekne, že minimální mzda musí být vyšší? Pro zjednodušení budu dál počítat se zvýšením z 10 na 12. Čistě matematicky, jak si jeden z twitteristů postěžoval, to znamená, že suma, která stačila na výplaty šesti lidí, bude stačit na pět lidí. Čistá matematika ale nepočítá s „dynamikou systému“. Protože:
– Někteří zaměstnanci, co pracují „za deset“, jsou přeplacení, takže budou vyhozeni a jejich práci za ně udělá někdo jiný. Buď kolegové, nebo stroje. Dotyční skončí na pracáku.
– Pokud firma zaměstnává na nějakou práci „šest lidí za deset“, tak možná koupí stroj – ale ten ušetří práci za pět lidí. Těch pět půjde pryč a šestý bude přeškolen na jeho obsluhu za 15. Nebo reorganizuje práci tak, aby ušetřil ještě víc. Proto jsem přesvědčen, že o práci nepřijde „přesný matematický poměr“, ale podstatně víc lidí.
– Někteří zaměstnanci, co pracují za deset, na pracák chtít nebudou, chtějí pracovat – ale budou pracovat načerno za devět. Hlavně ti nejzranitelnější, bez zkušeností z trhu, tedy například studenti.
– Ti, co jsou na pracáku, budou shánět hůř zaměstnání. Zaměstnavatelé by je totiž za deset ještě zaměstnali, ale dvanáct nedají. Poklesne tedy počet volných míst.
– Pokud někde někomu opravdu zvednou mzdu, co se stane? Začne zaměstnavatel prodělávat? Kdepak – zvedne ceny! Zejména v oborech, kde je velký podíl právě takové „levné práce“, kterou někdo musí udělat.
Těch, co mají vyšší příjmy, se tohle opatření přímo nedotkne. Jen budou muset zaplatit víc peněz ve zboží a službách. Biti na tom budou ti, co se na hranici minimální mzdy pohybují. Ti tomuhle opatření zatleskají – právě proto, že si nespočítají, že jeho důsledky dopadnou především na ně samotné.