Pravidelné jazykové okénko…

Před lety jsem napsal článek o naprosto nesmyslném okrašlování obyčejného včerejška a zítřka do podoby „včerejší den, zítřejší den“. Všiml jsem si toho tehdy na Radiožurnálu… a můžete mi stokrát říkat, že média nemají vliv na jazykové zvyklosti! Zrovna tohle se ujalo jak psí víno na kompostu.

Navíc jsem se tu tuhle navážel do hejtovací sekce webu Futurum, a při té příležitosti mi hned ten aktuální článek napálil kudrlinku. Perex totiž končí slovy „Konkrétně pražskou MHD využívám na denní bázi a nehraju si na to, že jsem moc velká dámička na tramvaj.“

Bylo by příliš laciné tu poukazovat na to, že autoři na Futurum neumí pořádně psát, ale žádný učený, atakdál… Ani se navážet do toho, že takhle kokotské „hejty“ připomínají drsné šestnáctileté rapery, co jsou nazlobení na celý svět. Ostatně jeden z autorů to pregnantně shrnul: „Pro tebe to je blbý hejt, pro mě to je zápočet!“

Já bych se rád pozastavil u té denní báze. Totiž to není poprvé, co tenhle nesmysl slyším nebo čtu. Je mi taky naprosto jasné, jak to vzniklo – z doslovného překladu „on a daily basis“, popřípadě „on a regular basis“ (z toho pak je „na pravidelné bázi“). Chápu, že jsou některé anglické výrazy, které doslova přeložené do češtiny dávají smysl a přinášejí nějakou výhodu, třeba že jsou přesnější nebo kratší (fakt mě mrzí, že nemáme ekvivalent slova „tonight“). Ale tohle není ani přesnější, ani kratší! Čeština má slova „denně“ a „pravidelně“, což je v porovnání s tou blbou bází mnohem kratší a výstižnější. Navíc i… jak bych to jen řekl… taknějak v souladu s pravidly.

Tady bych rád připomněl, že „báze“ je třeba jedna z elektrod bipolárního tranzistoru (spolu s kolektorem a emitorem tvoří takovou známou partu elektrod). Báze jsou taky součástí genetického kódu v DNA, to jsou ty známé ACTG. Báze je v chemii zásada (jako že alkálie, opak kyseliny) a acidobazická rovnováha je právě rovnováha mezi kyselinami a zásadami. Báze je taky něco v matematice, nemluvě o tom, že báze je obecně nějaký základ. Třeba známé „bytosti na bázi uhlíku“. To jako že je uhlík základem, základní stavební surovinou. Prostě když dostanete za úkol přeložit slovo „báze“, je to „základ“ (a „base“ je „základna“, ne?)

Denní a pravidelná báze je tedy, slušně řečeno, pitomost jak vrata, navíc nedávající smysl („jezdím do práce na denním základu“). Přesto tomu rozumíme – lidé to opakují, takže ti, co to slyší poprvé, se z kontextu dovtípí, že mluvčí jaksi zapomněl na to, jak mu zobák narostl, a chtěl být zas jednou za lepšího člověka, kterému není „denně“ dost nóbl, tak holt má „denní bázi“.

A jestli hledáte pojmenování pro ten jev, který nastává, když někomu není prosté, ale přesné slovo dostatečně hoch a musí vymýšlet květnaté opisy, tak ho máte v titulku: je to floskule. Slovní tik, který člověk použije, když chce ozvláštnit svůj projev a místo pestré slovní zásoby předvede tohle. Včerejší den, denní bázi, mapování scény – další viz Justův Slovník floskulí. Ale báze tam není.

Ostatně i Just doporučuje jednoduchý test na floskuli: Zkuste udělat její opak. Pokud to nelze nebo pokud vyleze naprostý nesmysl, tak je pravděpodobné, že jste se právě dopustili okrášlování jazyka mateřského floskulí. Noční báze? Nepravidelná báze? Brr. Víte, takové synonymum či metafora, to je okrášlení přirozené. Floskule je okrášlující jako kytka od střelnice, ta z projevu trčí a křičí do světa: „Vidíte, tady mluvčí chtěl ukázat, jak má vysokou jazykovou gultůru!“

Přátelé, vykašlete se na tuhle gultůru a snažte se spíš kultivovat obecně svůj projev, abyste necítili potřebu mluvit líp, než mluvíte. A „denní bázi“ nechte odejít do zapomnění, hned za slova „amnesťák“ a „ofák“. Věřte mi, nepůsobí to ani tak, že zvládáte složité konstrukce, ani jako že jste zcestovalý člověk, co uvažuje v jiných jazycích, ale působí to jen jako mamlasnost.

Chápu, že jsou povolání, kde se na mítinku s markeťáky dozvíte „denní bázi“ šestkrát až osmkrát za hodinu. To ale neznamená, že máte začít mluvit stejně! Není nad to se mile zeptat: „Promiň, myslíš jako že denně, ano?“

A poté, co jsem se spravedlivě rozhořčil, tak jsem zjistil, že můj velmi šikovný kolega je mistr doslovného přebírání z angličtiny. Celkem brzy jsem usoudil, že jeho „eventuálně“ není totiž co v češtině, kde vyjadřuje možnost, pravděpodobnost, např. „eventuálně to taky může skončit zle“, ale že jej používá místo anglického „eventually“, tedy „nakonec“. Lehce mě to šokovalo, ale pravá perla přišla dneska, když prohlásil, že bodnutí ostrým předmětem do řiti vyvolá četné intenzivní senzace.

Senzace bych tomu zrovna neříkal.

Pak mi ale došlo, že slovo „sensation“ taky označuje smyslové vjemy… Takže chtěl říct, že to vyvolá intenzivní smyslové vjemy.

Podlehl jsem melancholii. Kolega je jinak česky poměrně zdatný, jen ho asi výuka angličtiny dovedla k poznání, že stejně „se spousta slov přejímá a znamená to samé…“ (Ale vono to tak často není!)

Zatím se držím, ale až jednou někoho bodnu hřebíkem do prdele a zařvu SENZACEEEEE!!!!, tak budete vědět, co se mi stalo.

Aybabtu.png  240×160

ALL YOUR DENNÍ BÁZE ARE BELONG TO US