Přesunuto a rozšířeno na Zdrojáku
Programátoři jsou většinou chytří lidé, i když jejich inteligence bývá poněkud jednostranně orientovaná. Mnoho z nich má výborné nápady a chuť i sílu je realizovat. Pokud se do něčeho takového pustí, bývá to většinou z nějaké vnitřní touhy – buď udělat něco, co jim chybí, nebo si vyzkoušet svoje znalosti a schopnosti na něčem, co by lidem mohlo být užitečné. A tak vzniká projekt.
Projekt není totéž co „plán“. Zájemce odkazuju na Justův slovník – pokud ho nemáte, tak vězte, že „projekt“ je inflační slovo, které se používá místo vyčpělého „web“, „server“, „stránky“, „aplikace“, „služba“, protože zkrátka líp zní. Důležitěji. Působí to dojmem nějaké plánovitosti, cílevědomosti, odvádí to pozornost od otázky „Co to je?“ a maskuje to případnou bezradnost: „Nevím!“ Nemusíme přiznat, že nás to prostě napadlo a chceme to dělat, to vypadá diletantsky. Místo toho řekneme, že připravujeme projekt.
Projekty zamořily veřejný prostor, to není jen věcí webu. Každá knížka, výstava, film, představení, televizní estráda, série článků do novin, každý úmysl co kdo pojal je najednou projektem. Ideálně „projektem co mapuje scénu„.
Na webu ale projektu úspěšně konkuruje, co do potenciálu stát se floskulí, slovo startup. Zní to světácky a byznysově, rozhodně líp než český překlad „začínající firma“.
A víte, jaký je rozdíl mezi „webovým projektem“ a „startupem“? U startupu má tvůrce (reálnou či nesmyslnou, ale aspoň nějakou) představu o tom, jak to bude provozovat a kde na to vezme.
Když naprogramujete web, který „nějak běží“ a dělá „nějaké služby“, které poskytujete „někde na nějakém serveru“, co si platíte pro zábavu, není to startup, vážení. Startup je firma a jejím cílem je, aby vás a další, kdo na tom děláte, uživila. Pokud to, co děláte, nemá čáku být podnikáním, neděláte startup, děláte… no, nejvejš projekt.
*) Mít čáku = mít naději, s Ilonou to nemá nic společného