Jsem reklamačně zmlsán. Když jsem si před časem koupil na Amazonu navigaci TomTom a musel jsem ji reklamovat, přijel si pro ni kurýr až ke mně domů (na náklady výrobce) a zpátky mi poslali novější revizi s aktualizovanými mapami, děkujeme, že jste u nás nakoupil. Veškeré reklamace Kindlů, koupených v USA, se nesly ve stejném duchu. Nákup PC komponent bývá často i v ČR podobný: neřešíme, vyměníme, děkujeme. Když si nejmenovaní příbuzní koupili tiskárnu, nevytáhli z toneru bezpečnostní pásky, jen ustříhli konce, a pak si stěžovali, že „to netiskne“, prodejce okem nemrkl a vyměnil tiskárnu za jinou. Děkujeme že jste u nás nakoupili.
Jó, ale jinde, tam je to pořád hezky posocialisticku.
Já třeba koupil minitroubu DeLonghi v Datartu. Po půlroce se začal z dodaného plechu odlupovat povlak. Udělaly se na něm bubliny, ty se zvětšovaly, praskaly, sloupával se, a nakonec celá vrstva zůstávala na prstech při pouhém dotyku. Plech letěl do kontejneru s tím, že „až někde uvidíme podobný, tak ho koupíme“. Zatím jsme ho nikde neviděli.
Další půlrok jsme tedy troubu používali tak, že místo plechu jsme dávali velký talíř. OK. Bohužel začal naprosto příšerně rachotit větrák, který se stará o cirkulaci horkého vzduchu – podle sluchu vymleté ložisko. Dohodli jsme se, že troubu odvezeme k opravě, ale pak jsme měli problémy se psem a nějak se to oddálilo. Během té doby se ještě zvýšila vůle otočného knoflíku, kterým se nastavuje čas. „Na neutrál“ se na osičce kvrdlal s rozkmitem plus mínus pět minut. Nastavit deset minut znamenalo, že jste nastavili cokoli od 5 do 15. Takže milá trouba putovala v záruce na reklamaci.
Okej, třicet dní, pak se uvidí, však to znáte. Člověk je sice zmlsaný, ale budiž.
Dneska mi volal pán ze servisu (jméno mi uteklo, nějaký XYservis). Prý že tedy ten větráček rachotí, sice on myslí, že OK, ale vymění to. Ale že má jiný problém. Zaprvé, co tedy s tou vůlí, jak že tomu má rozumět?
„Ten knoflík časovače má vůli, má rozkmit zhruba pět minut plus mínus,“ povídám.
„Jak jako vůli?“
„Vůli. Jako když má volant vůli. Nastavím to na deset minut, ale ten knoflík se viklá tak, že nevím, jestli jsem nastavil 5 nebo 15…“
„No pane, ale to je normální… Tyhle trouby nejsou dělaný na krátký časy, to je jako mikrovlnka, tu taky musíte přetočit na 20, a pak otočit zpátky na pět minut!“
„Ne, o tom nemluvím. Když tím knoflíkem otočím na 20 minut, tak se čas nastaví, ale knoflík samotný se bez námahy otočí zpátky na 10, aniž by zabral! Nastavovat 10 minut tak, že přetočím na 20, otočím zpátky na 10, co má knoflík vůli, a pak na nominálních 0, abych dostal 10 minut, mi nepřipadá zrovna normální…“
Na druhé straně se myslelo, a pak se ozvalo: „Aha, takže vy říkáte, že to nastavíte na deset minut a ono to vypne dřív.“
Kde tyhlety exempláře berou… „Vůle! Vůle ovládání! Jako u volantu! Točíte s tím naprázdno doleva doprava! Nezabírá to!!!“
„A – aha, no. Tak já vám to asi vyměním, ale nevím, o co vám jde. No a ta další věc – kde je ten plech?“
„Vyhozený, proč?“
„No to já vám nemůžu dát jiný plech! Tohleto! To jako ne, to musíte poslat komplet!“
„Plech byl zničený, vyhodil jsem ho už před rokem, když jsem, po pravdě řečeno, doufal, že troubu na reklamaci dávat nebudu. Kde je problém?“
„No to nejde, to musíte poslat, já to musím posoudit, nebo si musíte zaplatit novej za svoje!“
„Já si klidně zaplatím novej za svoje, tak ho tam dejte a já si to zaplatím.“
„No já vám ho tam nemůžu dát! To musíte poslat a já to musím posoudit…“
Urychleně jsem se rozloučil a zavěsil. Upřímně nejsem přesvědčen o tom, že moula, který není schopen pochopit slovo „vůle“, dokáže nějak posoudit stav nebo příčiny olupování povlaku z plechu, respektive rozhodnout o jeho náhradě či nenáhradě. A už naprosto nechápu, kde je ten nebetyčný neskutečný problém dát nový plech a připsat: Hradí zákazník. Všimněte si, že o možnosti přihodit ho jako Děkujeme, že u nás nakupujete, a netvářit se, že jsem si plech v hodnotě cca 63 Kč ulil doma a chci po opravci vyloudit další, se vůbec nezmiňuju.
Pro příště tedy ponaučení: Vyhnu se Datartu, vyhnu se značce DeLonghi a nakoupím tam, kde nepovažují zákazníka za prevíta, co na výrobku hledá hnidy jen aby mohl reklamovat (a přitom se neoprávněně obohatit o plech)…
PS: Psal jsem o tom, že tu navigaci jsem, dle pokynů, posílal „bez jakéhokoli příslušenství, neposílejte držák, zdroj ani SD kartu, jen ten přístroj, a neposílejte to v originál krabici, děkujeme…„?