Včera mě kdosi zmínil na Twitteru v souvislosti s nějakou hovadnou diskusí na iHNedu. Na jednu stranu to chápu, na druhou stranu jsem dotyčného jemně upozornil, že to, nad čím se pohoršuje, je hlas lidu, pilíř demokracie, sůl země… a venkoncem jeho spoluobčani. I moji… Pak proběhla klasická debata, kterou jsme si už párkrát prošli (proč to nezrušíte?) a já si uvědomil, že vlastně argumenty, které jsem tu za léta střádal proti čtenářským diskusím na zpravodajských webech, stojí za to zase oprášit a předložit znovu. Ať je to na jednom místě. Věrným čtenářům se omlouvám za kompilát-recyklát.
Poslední kapkou pro vydání tohodle recyklátu byla zpráva o tom, že Babiš koupil Mafru, pod kterou byl komentář, který opíšu: „slovenskému izraelitovi defekovat do úst„. Přidaná hodnota jak noha.
V roce 2008 jsem se ptal, jaký je smysl diskusí na zpravodajském webu:
Proč jsou na zpravodajských webech čtenářské diskuse? Jaký je argument pro to, aby tam byly? Zkusil jsem si jich pár formulovat
Mají to všichni. Argument jak oblíbený, tak blbý, na nějž následuje logická odpověď: Někteří mají i syfilis…
Pokud by diskuse nebyly, byla by to pro nás konkurenční nevýhoda. Opravdu? Opravdu by znamenala absence čtenářských diskusí na zpravodajském webu konkurenční nevýhodu? Možná v počtu pageviews, hůř by to vypadalo v agenturách… :-/ Už někdo zkusil na podobném webu zrušit diskuse a zjistit, jak se to projevilo na návštěvnosti?
Tady mě Pixy upozornil, že to zkusil Blesk, a nic moc se nestalo. Udělal to Rozhlas. Diskuse zrušili i na bulváru Super.cz – k tomu se ještě dostanu.
Čtenáři to chtějí. Aha, já myslel, že čtenáři chtějí zprávy. Pokud chci zprávy, jdu na zpravodajský web. Pokud chci tlachat, jdu na tlachací web. Není zbytečné na zpravodajském webu udržovat obrovské tlachárny jen proto, že nějací čtenáři chtějí tlachat? A otázka: Přicházejí kvůli zprávám, nebo kvůli diskusím? To, že jsou u každého článku stovky komentářů, z nichž je k věci tak desetina, zbytek je chat, gaychat a stokrát omleté fanouškovské spory modří vs rudí, to můžeme klidně nechat stranou, to je v celé problematice jen málo podstatný detail. Jaké jsou náklady na administraci diskusí? Jaké jsou jejich přínosy?
Je to demokratické, výraz svobody názoru. Blá blá blá. Pokud jsou diskuse výrazem či nástrojem demokracie, tak by jejich absence znamenala popření demokracie. Zvláštní. Pokud vím, tak demokracie vznikla dávno před internetovou čtenářskou diskusí. Stejně tak svoboda názoru: pokud nebudou čtenářské diskuse nikde, omezí to snad mé právo mít vlastní názor a šířit ho? Neomezí. Jsem natolik schopný, že jej dokážu šířit jinak. A ti, co tak schopní nejsou? Inu, mají stále spousty možností, mohou se vyjádřit na náměstí nebo v hospodě (ostatně negramotná většina obyvatelstva to tak odjakživa dělala; schopnost číst a psát nesouvisí s touhou vyjádřit vlastní názor). Neschopní, leč gramotní mohou své postřehy psát redakci poštou. Ani v jednom případě není svoboda slova či názoru omezena.
Dáváme tak možnost lidem vyjádřit jejich názor na naši práci a aktuální dění a získáváme tak zpětnou vazbu. Neřekl bych, že tomu věří někdo mimo marketingová oddělení. Tam, předpokládám, nikdy žádnou diskusi nečetli, takže mohou té pohádce věřit. Nejlepším vyvrácením tohoto argumentu je přečíst si ty diskuse.
Čím víc nad tím přemýšlím, tím víc docházím k závěru, že v podstatě NENÍ rozumný důvod, proč by zpravodajské weby musely mít čtenářskou diskusi. Neříkám že ji mít nesmějí, je to jejich volba; to, že ji mají, je podle mého stále spíš výrazem jakési prvotní touhy „aby konkurence neměla něco víc“. Důvod, proč je mají pořád, je strach před řevem té části populace, která si navykla na slastný pocit, že „píšou do novin“, i když na to nemají ani schopnosti, ani puvoár. Dokud bylo zapotřebí nějaké větší akce, například sednout si, napsat dopis, odejít s ním na poštu a pak pátrat v rubrice „Zasláno“, tak si lidé rozmysleli, jestli s každým pšoukem poběží do novin.
V roce 2009 Novinky zavedly povinnou registraci diskutérů. Bylo s tím velké mrzení.
Moderátoři diskusí jsou drahá záležitost, roboty lze snadno obejít a zadavatelé reklamy brzy přijdou na to, že zobrazení reklamy nějakému anonymnímu diskutérovi, co si přišel zanadávat do své oblíbené knajpy, jsou vyhozené peníze. Navíc to opravdu není dobrá vizitka.
Na Novinkách přišli s tím, že tedy budou vyžadovat registraci, v ní adresu a další osobní údaje, které si ověří dopisem, a pouze takoví lidé budou moci přispívat do diskusí. Nevím nevím, nakolik to je šťastné řešení, ale chápu, že je to krok ze zoufalosti, a nedivím se.
Tak například jakýsi člověk s nickem „68buldok“ z Hrochova Týnce či okolí míní, že: „Pozor od března zde budou jen buzeranti a pražáci“ Jak na to přišel, to netuším, ale oni obecně buldoci nejsou příliš bystré plemeno.
A další: „PRÁVĚ SI PODEPSALI ORTEL SMRTI +. CELÉ NOVINKY A CELÁ VLÁDA S MODROTOTALITNÍ KORYTÁŘSKOU Odpornou Dementní Sebrankou. TOHLE JE VÁŠ KONEC„
Mýlil jsem se. Pageview je stále posvátná kráva. Ale po Novinkách něco podobného udělali i v Mafře, snad i na Aktuálně, na Živě udělali z diskusí komentáře… A hlavně, jak jsem psal jinde, pokud se vám dneska udělá názor, nikdo není povinen vám ho zveřejňovat na svých stránkách. Máte blogovací servery, sociální sítě, máte všechny možné internetové služby, tak už konečně přestaňte mlít o svobodě slova! Máme ji měrou vrchovatou.
Jako kuriozitu přidám myšlenkovou konstrukci Zdeňka Fekara, kterou zveřejnil na blogu Respektu.
Myšlenka otce Furata pro tento týden v krystalické podobě páně Fekarem prezentované zní, cituji:
Normálně bych svoji reakci řešil vložením příslušného názoru do prostoru pod článkem k tomu určeném. Jenže když někdo ostentativně porušuje jedno ze základních pravidel internetové demokracie, nezbývá, než tasit zbraň.
Bože můj, no to je vocasárna, jakou jsem už dlouho nečetl (asi proto že nechodím na blogy Respektu, kde se to podobnými demokratickými mysliteli jen hemží). Přeloženo to zní: Normálně bych ti napsal na tvoje stránky že s tebou nesouhlasím, ale ty tam to místo nemáš, takže nejsi demokrat a já ti to dám sežrat, protože … a vůbec!
Takže milí zlatí, pokud zakážete diskusi na svých stránkách, tak tím porušujete základní pravidlo internetové demokracie! A to pravidlo nejspíš, dle pana Fekara, zní: Mám právo na svobodu svého slova na tvých stránkách!
Tolik k pohledu z druhé strany. Když to vezmu z úplně druhé strany, totiž zpoza oceánu, tak třeba takové New York Times se s diskutéry nemažou. Editor NYT Online řekl na tohle téma pěknou myšlenku:
Nejde o to, jaké komentáře nechceme. Jde o to, jaké komentáře chceme. Stejně jako naše tištěné noviny i my stojíme o kvalitní čtenáře. Takové, co úroveň našich článků zvednou svými příspěvky. Proč bychom měli za naše peníze poskytovat platformu nesmyslům?
Před nedávnem jsem si poznamenal dva citáty.
Diskuse, ankety, interaktivita
Tyto umělé zdroje návštěvnosti jsou ve skutečnosti umělým dýcháním. Diskuse zajímá pár procent čtenářů, pár promile jich přispívá, ale obtěžuje všechny. To nemluvím o všude přítomném loginu, registračních formulářích a podobném balastu. Daň, kterou platím za znepřehlednění webu, je moc vysoká. Neztrácejte z hledáčku, že děláme obsahovou službu.
(in: Jakub Goldmann, Chtěli jsme to Super)
Diskuse a ankety jsou umělé generátory návštěvnosti.
Odnepaměti jsou z oficiálních pozic zatracovány jako útočiště neotesanců, v případě ožehavých témat je redakce pod články vypínají. Přesto jsou diskuse (a ankety) stále součástí standardní nabídky českých zpravodajských serverů.
Super.cz je navzdory tomu, že bulvární obsah pudí k vyjádření se snad nejvíc, nemá. „Zajímají jen minimum uživatelů.“ A přinášejí náklady na administraci a na provoz úložišť takových dat, která jdou nad rámec redakčně vyráběného obsahu.
Souzní to s Rutledgovou tezí „comments are not contextual to news, but to social media“. Super.cz nenabízí ani možnosti jak na pár kliknutí sdílet články prostřednictvím odkazu na Facebooku nebo Twitteru.
(in: „Rubriky jsou zlo“ @ Médiář)
Skončím optimisticky: pokud se podaří realizovat jednu z věcí, na které se podílím, tak budeme moct vyzkoušet „NYT model“ v české praxi. Jsem rád, že u toho budu.