Tak, co bych mohl říct k tomu, co se špitá po twitterech…?
Ano, drazí. Nesnáším slovo „startup“, protože startupem se dnes označuje i to, když si někdo nainstaluje WordPress a hodlá s ním něco hodlat. Ba co hůř: Startupem se nazývá i to, když někdo dostane nápad, že napíše WordPress znovu. Ale z nedostatku vhodnějších pojmenování holt musíme zůstat u tohodle, protože potřebujeme mluvit řečí vašeho (jejich…) kmene.
Není to žádný „projekt“ ani „záměr“, natož „komunitní“. Ideálů minimum, vítězí pragmatismus: Co, pro koho, za kolik… Je to primárně byznys, který je na pozadí poháněn strojem. A ten stroj musí vzniknout. Máme na to pár týdnů. Takže se na tu dobu stěhuju do Prahy, abych byl u toho a přispěl svou troškou do mlýna.
Proč? Protože je to věc, která napadla pár dní předtím nezávisle i mě, a věřím tomu. Takže když přišel Duf s tím, že ho to napadlo taky a taky tomu věří, dali jsme hlavy dohromady a řekli si: „Jo, ***, jdem do toho!“
Líbí se mi na tom, že to není omezené na český trh. Jdeme rovnou ven.
Líbí se mi na tom, že na to máme lidi, že v tom nejsme sami. Moc se mi líbí, že technologické nápady nemusím realizovat sám, ale stačí říct: „Prosímtě, tohleto uděláš?“ A ty lidi to baví!
Líbí se mi na tom takový pocit chvění, co člověk má při startu letadla. Atmosféra mi připadá hodně nabitá elektřinou, až tak, že se v devětatřiceti těším na přespávání v kanclu a programování v prapodivné hodiny a porady nad krabicema s jídlem…
Líbí se mi stoprocentní flow, kdy si jdeme s Dufem sednout v šest večer „na hodinku“, abychom probrali „hrubé rysy“, a o půlnoci máme nakreslené kompletní plány, sestavený tým a Duf jede za člověkem, který buduje servery, kde do čtyř ráno domlouvají fyzickou architekturu.
Je skvělé, že oba víme, co bude výsledkem a jak s ním naložíme.
A je skvělé, že v mezidobí mezi běhy budu moct konečně dopsat to, co dopsat potřebuju!
—
Takže proto je Misantrop dočasně v emigraci. Občas sem pustím zprávu z fronty, jako třeba #WTF_COUNT, fotografii z místa činu nebo vypečenou programátorskou jednohubku. A – ne, opravdu veřejně neřeknu víc, ani nenaznačím. Lidé, kteří mají vědět víc, vědí. Ti, kteří se to mají dozvědět, se to brzo dozví. Všechny ostatní poprosím o trpělivost.
Okej, vlastně jednu věc prozradit můžu: Vybírám vývojovou hudbu. Když jsem vyvíjel OS, poslouchal jsem u toho Znouzi. U Teidu mi hrály Horkýže Slíže, u Jdem zas Varga a Prúdy, u Bloguje Visáči, u „projektu-který-jsem-dělat-nechtěl-ale-musel“ to byl Kartón veverek od Wohnoutů. Tohle musí bejt něco, u čeho si můžu od plic zařvat, plné energie atd. Zatím mě napadají staří Wohnouti, doplnění Vltavou, ale stále není rozhodnuto. Své nominace můžete posílat do konce týdne na adresu redakce…