Narazili jsme v práci na takové dilema. Rádi bychom blogovali, ale vlastně vůbec nechceme psát blogy, taky na to nemáme čas, ale když máme ty sociální sítě, tak proč nepoužít je, že?
Máme v IHNEDu takové dilema. Náš kreativní koutek (a.k.a. chráněná dílna) naráží na komunikační problém. Totiž:
Pan A. (říkejme mu třeba Adam, to bude vhodné) neustále experimentuje s webem, analýzou, metrikami a sleduje novinky ve světě a na internetech z hlediska novinářského. Jiný kolega zase přichází s nápady, další kolegové zase při šťourání nacházejí různé vývojářské perly a nástroje, ale cítíme, že nám to tak trošku proplouvá mezi prstama. Obzvlášť ve chvíli, kdy něco řešíte, a kolega od vedlejšího stolu řekne: „Hele, a není to to, jak o tom tuhle mluvil Honza, že na to je nějaký nástroj?“
Je to vono. Ale co s tím? Jak ty informace udržet a efektivně předat?
S panem Adamem jsme na to téma zavedli řeč. Adam říkal, že by rád tyhle informace s námi sdílel, ale nechce se mu blogovat, protože to jsou „jen takové útržky“, a vlastně by byl rád, kdyby ty informace šly jen dovnitř. Přišel tedy s nápadem, že by psal na Google Plus, pod firemním účtem (máme totiž všichni Google Accounts, heč!) Jenže když si udělal rychlý průzkum mezi ostatními, tak zjistil, že:
- první potenciální čtenář leze na Google Plus jednou za měsíc, a to i když na něj svítí to číslíčko.
- druhý potenciální čtenář na svém Google Plus účtu byl naposledy před dvěma měsíci, a i když na něj svítí číslíčko, tak se ještě nedonutil kliknout. A to je řeč o soukromém účtu! O firemním ani nemluvě.
- třetí, čtvrtý, pátý, šestý a sedmý potenciální čtenář prohlásili, že Google Plus asi ani nemají, mít nechtějí, a pokud mají, tak o tom ani nevědí.
A to jsou, prosím, vývojáři, novináři a částečně i geekové! Zbytečnější sociální síť je, z tohoto úhlu pohledu vzato, snad už jen Socl.
Nakonec jsme se shodli na tom, že asi nejjednodušší bude založit skupinu na Facebooku. Ve hře byly nejrůznější varianty i požadavky (-„Já bych chtěl, aby mi přišel mail pokaždé, když tam něco napíšeš.“ -„To bys nechtěl, věř tomu!“), a nakonec jsme usoudili, že Facebook taknějak máme všichni, tak proč ho, v zásadě, nepoužít?
(Pokud si teď říkáte, proč se jen tak nesejdeme a nepokecáme, tak předesílám, že se scházíme a kecáme pravidelně, ale všichni máme natolik pestré životy, že nejsme schopni udržet všechno zajímavé, co potkáme cestou, v hlavě až do dalšího setkávání, a kdybychom se potkávali pokaždé, když nás něco napadne, tak v zásadě nebudeme mít čas na práci.)
To je první část problému. Říkejme mu třeba „problém pana Adama“ (což by byl, mimochodem, dobrý název pro rockovou kapelu). Pak je tu druhá část, ta moje.
Děláme takové podivnosti, jako jsou různé klikací mapy a vizualizace a tabulky a grafy, a naše práce je trošku specifická v tom, že v pondělí ráno dostane šéfeditor nápad, co by se mohlo udělat, v úterý to musí být hotové a ve středu v 6:30 to jde na web. No a za týden to je už pasé jak týden staré noviny (toto __přirovnání bylo schváleno Evropskou komisí pro velmi suchá přirovnání). Takže občas musíme zaimprovizovat a pečlivě zvážit, co je únosný hack a co je už hodně velká prasárna. Princip good enough v praxi. Není čas psát krásný kód, za to žádného kodérského Pulitzera nedostaneme. Je třeba napsat kód dobrý (tedy funkční a znovupoužitelný), a napsat ho rychle.
No a při tom nacházíme jednak nástroje, co nám tu práci usnadní, jednak si taky něco píšeme my sami, a protože jsme tak trošku pankáči, tak něco z toho chceme dát ven jako open source. Ideální prostor pro to založit si blog…
… jsem si říkal. Ale kde a jak?
Datažurnalisti používají blogovací systém IHNEDu. Po konzultaci s kolegou, který se o něj stará, jsem došel k názoru, že to opravdu není vhodná cesta. WordPress.com jsem zkusil a zavrhl, když jsem zjistil, že si nemůžu nastavit hezké odkazy. Blogger.com jsem tuhle zase viděl, a přišel mi furt extrémně divný… WordPress na vlastním serveru by asi bylo rozumné řešení (na mém soukromém vlastním serveru, ne na IHNEDích…), ale furt se mi do toho nějak moc nechce, ani nevím proč.
A tak to možná dopadne tak, že budeme pankáči se vším všudy a uděláme si vývojářský blog na GitHubu s backendem v Node.js.