Miluju tyhlety důtky národního flagelantství, co různí lidé tahají, když ukazují, jak jsme ubohý národ. Jednak tedy Švejka, a druhak „vepřovou pečeni se zelím a houskovým knedlíkem“, alias vepřoknedlo. Co chvíli se někde zjeví prorok flagelant a oznámí, že Češi jsou tupým národem, protože žerou vepřoknedlo, což by nikdo civilizovaný do úst tedy nikdy, no fuj…
Já bych jen rád podotknul, že ani vepřové maso, ani zelí, ani knedlík není problém. Dokonce ani dietologický. Vepřové maso obsahuje bílkoviny a stopové prvky; kyselé zelí, to je vláknina, kyselina mléčná, vitamíny skupiny B, vitamíny C a K a minerály jako draslík, hořčík a fluor; knedlík obsahuje vitamín B z kvasnic, bílkoviny a další užitečné látky. Se složkama vepřaknedla v rozumné míře (čerstvé zelí, tři knedlíky, plátek libového masa) nebude mít žádný dietolog nejmenší problém…
Problém je s tím, když to někdo žere co týden dvakrát! Když těch knedlíků dá patnáct na posezení, když žere místo masa tlustej bůček, kde není ani vlákno svaloviny, jen tuk, poleje si to sběračkou sádla a zapije litrem piva. Pak se odvalí na gauč, čumí na televizi a funí. Ano, TO je problém – ale nemůže za to ani vepřové maso, ani zelí, ani knedlík, ale ti, co to žerou jako prasata mláto!
Takže prosím: Nekřivděte téhle kulinárně celkem zajímavé kombinaci chutí, když chcete poukázat na špatné stravovací návyky. Vepřoknedlo není ani příčinou, ani důsledkem – je to jen jídlo. Ale ani tak si nezaslouží, aby bylo symbolem pro pažravý dobytek bez vkusu a míry.
Děkuji.
PS: Zkusili jste si upéct krůtí prsa a la vepřová pečeně s bramborem, a k tomu si dát trochu kysaného zelí?