(Vyšlo na IHNED.cz, prosinec 2015)
Osmdesát pět procent obyvatel ČR by podpořilo vazbu bez soudu pro lidi, podezřelé z terorismu.
Sedím, slyším to a kroutím hlavou. Lidi, víte, co říkáte? Víte, co to znamená? Vy si to nepamatujete?
Myslíte, že vás se to netýká. Jen teroristů, nebo sprostých podezřelých. A jak se ze spořádaného občana, Slušného Čecha, stane podezřelý z terorismu? Moment, nechte mě přemýšlet…
No, najdou vás, jak se pod rouškou tmy kradete ke Strakově akademii, v báglu na zádech nesete bombu a mumláte si “Smrt vládě!” Okej. A ještě nějak jinak?
Tak třeba se motáte okolo nějakého “strategického bodu”. Víte, který to je? No nevíte, samosebou. A tak se prostě budete motat třeba kolem vojenského objektu, a rázem jste podezřelí. Co jste tam dělali? Hledali houby? No, anebo jste mohli obhlížet terén a plánovat teroristický útok, že? To podezření…
Nemusíte se ani nikde motat. Co když vás někdo udá? Že k vám v noci chodí podivní vousáči a že vás viděl za oknem, jak čistíte bazuku. Co, že to není pravda? Nojo, ale do té doby, než se to prokáže, jste podezřelý z terorismu a půjdete do vazby. Že se odvoláte? A kam, prosím pěkně, když vaši vazbu neschvaloval soud?
Kdo by vás udal? Hmmmm… co třeba závistivý soused? Kdokoli, komu jste kdy šlápli na kuří oko? Váš konkurent?
Nebo ani to. Třeba vás bude chtít jen policie vyslechnout a trošku podusit. Dnes na to má zcela jasná pravidla. Ale jakmile bude mít možnost využít vazbu na základě vlastního podezření, tak co? Tak budete podezřelí z terorismu. Co na tom, že se podezření nakonec neprokáže…
Znáte ten starý židovský, jak říká Rosenkrantz Steinovi: “Vědí, Stein, jak byli minulý týden u nás, tak pak jsme nemohli najít stříbrné příbory.” Stein se ohradí: “Co prosím? Chtějí snad říct, Rosenkrantz, že jsem nějaký zloděj?” “Ne, ne,” chlácholí ho Rosenkrantz, “my ty příbory za dva dny našli. Ale ta pachuť zůstává…” Tak vidíte!
Až někdy budete číst o tom, jak lidé vyměňují svobodu za “bezpečí” (a slovo bezpečí jsem dal do uvozovek schválně), vzpomeňte si na tenhle průzkum. Naprostá většina národa by velmi drasticky omezila svoji vlastní svobodu výměnou za… za co? Za nic! Za větší moc policie, což neznamená víc bezpečí, ale jen a pouze větší moc policie.
Co je za tím? Proč jsou lidé ochotní dobrovolně zahodit kus svobody a práv? V tomto případě “mít právo nebýt zavřený do vazby pro nic za nic”. No, přeci, podezření z terorismu! Terorismus je teď IN. Před třemi lety by místo “terorismu” byla “korupce” a před deseti lety “dětská pornografie”, ale princip je stále stejný: Média stvoří papírového čerta, “veřejného nepřítele”, chytí se ho politici, v programech stran se ukotví “boj proti nepříteli”, lidé přijmou tuto agendu, a kdybychom měli přímou demokracii, tak už máme odhlasovanou možnost vzít do vazby kohokoli, kdo je podezřelý z terorismu, korupce, přechovávání dětské pornografie…
Kontraargument je vždy stejný: “A ty jako chceš, aby tu byli teroristi, korupčníci, dětské porno…?” Nechci, přátelé, ani trošku nechci, ale ještě víc než terorismu, korupce a dětského porna se bojím žít v zemi, kde mě může policie kdykoli vzít do vazby bez jakéhokoli důkazu, jen na základě podezření. Ono to pravidlo schvalování vazby soudem má svůj důvod. Navíc, co to bude příště? Podezření z protistátních řečí? Podezření z krácení daně? Podezření z extremismu? Podezření z krádeže? A co třeba podezření z útoku na demokratické zřízení, kterého se budete moci dopustit třeba tím, že budete zpochybňovat práci demokratických institucí?
Někdy mi připadá, jako by lidé zapomínali. Vždyť to není tak dávno, co to přesně takhle fungovalo… Na tohle jste zapomněli a pamatujete se jen na to, že jste chodili do zaměstnání a u doktora jste nic neplatili?!
Když se děje nějaký velký společenský průšvih, jako třeba zbavení svobod, děje se to za potlesku velké části společnosti. Ona totiž společnost je, ať chceme nebo ne, jen manipulovatelný dav.