Víte, já vlastně nevím…
Zásah v Sýrii musí být. Tamní režim použil chemické zbraně proti civilům.
Zásah v Sýrii nesmí být. Bůhví, jak to s chemickými zbraněmi bylo, bůhví jak to je s civilisty. V občanské válce nejsou civilisti. Navíc máme v živé paměti, jak to bylo s chemickými zbraněmi v Iráku.
Ale zásah v Sýrii musí být. Je zapotřebí, aby svět ukázal, že jsou nějaké meze, a že tohle už je za nimi. Pokud nebude takovéhle flagrantní porušení rozhodně odsouzeno a potrestáno, bude zle.
Jenže zásah v Sýrii nesmí být. Sýrie patří do jiného civilizačního okruhu, a jakýkoli, byť sebelíp vyargumentovaný, útok bude brán jako „útok Západu na arabskou zemi“, což propaganda ráda přiživí. Běžní obyvatelé rozhodně nebudou vnímat útok jako „spravedlivý zásah ve prospěch nevinných obětí“, ale jako americký útok a vměšování do vnitropolitických záležitostí.
Právě proto zásah v Sýrii musí být. Západ už dlouho hraje roli pacifisty, který zavírá oči před kdečím jen proto, že je pro něj pohodlné žít v míru. A ve světě není ten, kdo se nebrání, brán jako moudrý – je brán jako slabý.
Zásah v Sýrii nesmí být. Povede k eskalaci „studené války civilizací“, k dalším teroristickým akcím proti Západu, k dalšímu vzepjetí antiamerikanismu…
Zásah v Sýrii ale být musí. Je naděje, že ukázka síly zvýší ochotu blízkovýchodních zemí ke spolupráci.
Proto zásah v Sýrii být nesmí. Spolupráce vynucená násilím nikdy nevede k dobrému.
Zásah v Sýrii být musí. Je to podpora Izraeli, a ten je, ať se nám to líbí nebo ne, velmi důležitý.
Zásah v Sýrii být nesmí. Sýrie velmi pravděpodobně tento zásah využije jako záminku pro útok na Izrael. Útok na Izrael, podobně jako se o to pokusil Irák, je snahou překlopit konflikt z roviny občanské války do roviny „Arabské země vs Izrael“.
Zásah v Sýrii být musí. Pokud si lid přeje svržení diktátora a nastolení vlády lidu, a diktátor tohle osvobozenecké hnutí krvavě potlačuje, je na místě zasáhnout, ať je to kdekoli.
Jenže zásah v Sýrii být nesmí. Osvobozenecké hnutí velmi pravděpodobně skončí jako vláda islámských fundamentalistů, viz Írán (1979) či arabské jaro.
—
A teď si vyber! Já si dovoluju luxus nemít jednoznačný názor.