Podle titulku to možná nevypadá, ale tenhle článek je o ruské propagandě.

Ta knížka se jmenovala „Záhadné zbraně hrozí“, a jako kluk jsem ji měl rád. Ano, bylo to místy stylem „zlí kapitalisté, hodný Sovětský svaz“, ale mezi tím to bylo poutavé čtení. Včetně té historie z první světové, kterou se mi nepodařilo dohledat (ale jestli někdo tu knížku máte, tak poprosím o citaci, díky!), tak ji tu reprodukuju jen ze vzpomínek.

Totiž: Byla první světová válka a kdesi na západní frontě proti sobě stály (ležely a nervózně přecházely) dvě armády, tuším německá a francouzská. Možná anglická, to už nevím. A i když první světová nebyla nějaká selanka, plná zmatených c.k. oficírů a veselých historek od kumpačky, ale krvavá řež generálů z 19. století, jejichž vojáci ale už měli zbraně 20. století, tak zrovna na západní frontě byly okamžiky, kdy se nic nedělo a nepřátelské armády byly zakopány proti sobě na dohled. Co dohled… Kamenem bys dohodil! No a na jednom takovém místě byli už několik týdnů zakopáni vojáci a nic se nedělo, protože kdo vystrčil kebuli, tomu ji ustřelili, ať z jedné nebo druhé strany, a ten, kdo by chtěl útočit, by narazil na velmi silný odpor. Tak co taky… Vojáci byli v zákopech, nic se nedělo, jen tupá nuda…

A jednoho nedělního odpoledne se ozvala z protilehlých zákopů veselá hudba. A po ní další písnička. A pak promluvil hlas. Povídal, že vy jste vojáci, my jsme voláci, sice nepřátelé, ale všichni tu máme život na pendrek, v zákopech furt, ve špinavých hadrech, člověk si ani nevypere… A pak řekl, že se tedy rozhodli, že si udělají pauzu ve válčení, a povzbudil vojáky slovy „Jen si klidně perte svoje prádlo. Nebojte se…“ No a Angličani (nebo Francouzi?) nejdřív nic, ale pak to zkusili, a nic se jim nestalo. Jen amplión povídal: „Vidíte? Nic se vám nestalo… Jen si klidně perte svoje prádlo!“

Pointa? No, žádná. Vojáci na obou stranách si vyprali svoje mundůry, k tomu jim amplión hrál písničky, pak se na sebe zazubili a zalezli do zákopů.

A za týden se to opakovalo. Teď už vojáci tušili, že ze nic nestane, a tak poměrně beze strachu prali, vařili, odpočívali… A další týden zase.

Prej že Němci jsou krvežíznivé bestie a nelítostní vojáci. Hm. Říkají ve štábu a v novinách. Ale kámo, čemu věříš – novinám, nebo tomu, co vidíš?

Když nakonec Němci zaútočili, narazili na chabou obranu překvapených vojáků: Cože? Vždyť ti Němci jsou docela milí lidé, tak jak to, že na nás útočí?

Nevím, co si představujete pod pojmem „ruská propaganda“. Myslíte si, že někdo bude vylepovat plakáty „Češi, přidejte se ke slovanským bratrům“? „Udělejte převrat“? Bože můj, vždyť by to bylo hrozně neefektivní. Přimět lidi, aby povstali pro nějakou ideu, která je spíš jako mlhavá, a něco udělali, to je hrozně těžké. Ne, ne, lepší je nechat je dozrát, a pak si prostě přijít.

Cílem ruské propagandy není přimět Čechy, aby aktivně vystoupili s něčím proruským. Ne. Bohatě stačí, když se jako společensky přijatelný výklad světa uchytí, že:

  • Za socialismu to nebylo všechno špatné
  • Tenhle kapitalismus má taky svoje mouchy
  • Česká republika má historicky i lidsky blíž k Rusku než k Západu. Vždyť jsme Slovani
  • Západ nás zradil několikrát, a zrazuje nás znovu. Rusko ne.

Vždyť je to prosté, že? Za socialismu opravdu nebylo všechno jen špatné, proti tomu nemůže nikdo nic říct… Byla práce. Bylo co jíst. Nebyli nezaměstnaní. To je snad špatné? Tak vidíte. Nebo kapitalismus – nemá snad svoje mouchy? Má, přátelé, a co jich má! Jen se na ně podívejte, porochnějte se v nich. Ostatně buržoazní novinář je sám vytáhne a propere!

Vlastně je to pravda, že? A když je to „vlastně pravda“, tak to spoustě lidí stačí k tomu, aby to pro ně byla „prostě pravda“.  Propagandě stačí jen minimální tlak k tomu, aby lidi na takovéhle myšlenkové schéma navedli. V podstatě stačí jen, aby se starala o diskreditaci té druhé půlky sdělení:

  • Za socialismu to nebylo všechno špatné, ale úhrnem to stálo za vyližkapsu, kde jsi mohl jen držet hubu a krok, a když jsi držel, dostals do žlabu
  • Tenhle kapitalismus má taky svoje mouchy, ale výhody má nepopiratelné, i když to vypadá, že sám sebe podkopává.

Stačí neříkat tu druhou půlku, respektive ji vždycky diskreditovat tou první půlkou protilehlého sdělení. A to jsou jediné náklady ruské propagandy – lidi, co poukazování na chyby socialismu zahluší ukázkama reálných nebo domnělých chyb kapitalismu, a co články o tom, co se daří, okoření sdělením, jak za socialismu jsme byli špička, zato teď – země je rozkradená, práce není…

Není to tak těžké, že? Co z toho propaganda má? Nic míň než změnu společenského klima. Zpochybnění posledních pětadvaceti let vývoje. Má k tomu ideální podmínky: lidi zapomněli na StB, na všudypřítomnou Bezpečnost, na nedostatek toho či onoho, a vzpomínají jen na to, jak jezdili na chaty (postavené často z nějakého načerno získaného materiálu…) a jak se scházeli s přáteli. Zapomněli na to, že se říkalo „když se sejdou tři Češi, jeden z nich je policajt“, zapomněli na vyprávění protistátních vtipů, zapomněli na to, jak se báli, co před kým řeknou. Tohle všechno zapomněli, vzpomínají jen na to, jak se navštěvovali. Říkají si, že byla práce – což je omyl. Všichni byli zaměstnaní, ale to neznamená, že pro všechny byla produktivní práce. Perzekuce? Ale prosimvás, museli něco provést, kdyby neprovedli, tak by je přeci nezavřeli! Sentimentální růžové brýle (byli jsme mladí, vlasatí, měli jsme spousty holek, AIDS nebyl, furt se pilo a dvacet deka salámu, to bylo nějakýho salámu!) a deziluze z toho, že nepřišel západoněmecký blahobyt jen tak, ke všem a zadarmo… Teď stačí jen ťuknout, jen tenhle pocit přikrmit…

„Západ vás vždycky zradil,“ šeptá ruská propaganda do uší, ochotných naslouchat. Proč, ach proč jste zapomněli na Rusko? Rusko bylo vždycky váš přítel, máme tu dlouholeté obchodní vazby, ale vy jste je, blázniví, sumasšedšije, furiantsky zahodili. Ale my víme, že jste to nemysleli zle, to ten Havel vás zaprodal Američanům. My se na vás za to nezlobíme. My jsme stále přátelé. I když jste vlezli do zadku fašistům z NATO! Pomýlili jste se, to se stane. Však uděláte sebekritiku a zase bude dobře. My víme, že Češi jsou naši přátelé. Vždyť jsme všichni Slovani.

A jak se nám za socialismu vedlo dobře, vzpomínáte? Kdepak západ. Západ je macecha! Západ vám sem chce nacpat muslimy. Západ vám sem nutí homosexuály. Musíte se dívat, jak se na ulicích vašich měst, před vašima očima, oblizují nějaký teplý mužštiny. A nic s tím nenaděláte. To u nás – jiné to je! Náš prezident chlapák, však se podívej: ryby loví, na kole jezdí, dřevo štípe, moloděc! A lid ho miluje, protože na něj nezapomněl, ví, co člověka trápí… A co Západ? A co ta takzvaná demokracie? Však jen politici kradou, práce není a homosexuálové se sem tlačí! Však čemu věříte? Tomu, co píšou v novinách, nebo tomu, co vidíte?

Ne, nevím, co proti tomu dělat a přitom sám sebe nepopřít. Jen důsledně neutralizovat kapky propagandy, na každé „nebylo úplně zle“ důsledně dodávat „ale rozhodně nebylo dobře!“. Na všechny pochybnosti odpovídat otevřeností (ajta! Tuším problém…) Ale co dál? Netuším. Ochotných uší je víc než dost, a málo ochotných rukou a úst…