„Když už píšeš o internetu věcí, co takhle zkusit nějaké wearables gadgety? Co třeba takový ten smart náramek?“ Okej, tak tedy poslyšte, jak se mi žije s MiBand.

Hodinky jsem odložil asi před deseti lety. Od té doby na zápěstí nemám nic. Tedy, až donedávna jsem nic neměl. Hodinky mi připadly jako lehký anachronismus, jako zařízení, které nabízí funkci „ukaž čas a možná datum, pokud jsi nezapomněl posunout“, což mám zároveň na mobilu, který mám neustále u sebe, ale který zároveň nabízí spoustu dalších věcí.

Ani různé smart hodinky mě nezaujaly. Na druhou stranu jsem taknějak pocítil potřebu sledovat fyzickou aktivitu. Ale mezi „pocítit potřebu“ a „dělat“ je ještě dlouhá cesta. Takže když se objevila nabídka vyzkoušet si MiBand od Xiaomi, tak jsem kývl.

Za cenu výrazně nižší než FitBit je to opravdu ideální „startovací gadget“. Co tedy umí? Zaprvé – sleduje vaše kroky a počítá je. Decentním zavibrováním vás upozorní, že máte pro daný den splněno.

Zadruhé: sleduje váš spánek. Dokáže zjistit okamžik usnutí, okamžik probuzení, a během noci rozpoznává REM a nonREM fáze spánku. S tím je spojená i další příjemná funkce, totiž budík. MiBand vás umí probudit decentně a citlivě v té fázi spánku, kdy má člověk k probuzení blízko. Nastavíte si, že chcete vstát v osm, a MiBand už od půl osmé hlídá, kdy přejdete do lehkého spánku, ze kterého vás probudí jemným vibrováním.

Zatřetí vás upozorňuje na příchozí hovory.

A konečně začtvrté: slouží jako odemykání pro mobilní telefon. Jakmile jej vezmete do ruky a máte MiBand poblíž, telefon rozpozná, že to jste vy, a odemkne se.

(Tahle poslední možnost by šla jistě využít i k nějaké té automatizaci doma. Ne snad zrovna odemykání dveří, ale autorizace nějakých úkonů jistě.)

MiBand, jako většina podobných zařízení, úzce kooperuje s vaším mobilním telefonem. Aplikace vyžaduje Android 4.4. Existují neoficiální aplikace, mně se je nepodařilo rozchodit na Androidu 4.1, takže jsem náramek testoval s Xiaomi Note Pro (o tomto telefonu napíšu příště). Podle informací od čtenářů existuje i aplikace pro iOS, tu jsem ale netestoval.

Sběr dat probíhá ale naprosto autonomně, mobilní telefon nemusíte mít poblíž, dokonce ani při buzení. Stačí jednou za čas obě zařízení sesynchronizovat, a náramek předá do telefonu všechna naměřená data.

MiBand se skládá ze dvou částí – z gumového řemínku, který si připevníte na ruku, a z „jádra“ se třemi LED. Toto „jadérko“ můžete z náramku vyndat a nabíjet pomocí USB adaptéru. Jak dlouho vydrží náramek nabitý, to nevím – výrobce udává 30 dnů, já jsem nabil asi před třemi týdny a aplikace hlásí stav baterie 34 %.

Musím říct, že pro mne je materiál příjemný a MiBand na zápěstí po většinu dne ani nevnímám. Bohužel se mi ale několikrát stalo, že jsem se na zápěstí podíval automaticky ve chvíli, kdy jsem potřeboval zjistit, kolik je hodin. V tomto se tedy ukázal zvyk silnější než železná košile.

Stran fungování pak mohu říct jen jedno: Funguje. Ano, od té doby chodím do schodů a vůbec dělám různé krokové aktivity. Ne, nejsem takový fanatik, že bych chodil dokola, jen abych nasbíral body a pochlubil se tím na FB (což samozřejmě aplikace umí), ale zkrátka se taknějak víc procházím.

Mimochodem, pokud uvažujete nad koupí tohoto náramku, zvažte model, kter přijde na trh během několika dní: MiBand 1S. Kromě všeho výše uvedeného nabízí i monitor srdečního tepu, a to vše za 799 Kč.