(Psáno pro IHNED.cz)

Začátek května je období, kdy si člověk vzpomene na Rusko, i kdyby nechtěl. Zase projeli Noční vlci, ale zatímco loni je chtěl vítat jen Vyvadil, a ten se nechal napálit prvním kolemjdoucím se schopností založit mailovou schránku v Rusku a napsat azbukou, letos se s nimi vyfotil hejtman. Sice Hašek, ale i tak hejtman. V Praze magistrát průjezd “nedopatřením povolil”, ale skupinky zrádců a zaprodanců (zaplacené americkou ambasádou, jak jinak) jim připravily adekvátní přivítání. Dostali co proto, však co je špatného na tom uctít památku vojáků, co padli i za vaši svobodu ve velké vlastenecké válce proti fašistům…

Nic. Na úctě k padlým vojákům není špatného nic.

Velice záludnou vlastností tohoto argumentačního faulu (Hastroš) je, že celý problém zredukuje na jednoduchý nesmysl, který pak snadno vyvrátí. Pokud člověk nedává pozor, tak ani neví jak, a už se veze na šikmé ploše a diskutuje o tom, proč se Američani neomluvili za lži o Vietnamu (či co to teď v těch nových notičkách bylo, že to všechny kremrole vytáhly). Tady ale nejde o uctění památky vojáků, tady jde o jinou věc. Totiž o zabetonování komunistické lži.

Komunistické lži o druhé světové válce jsou tak často opakované, že se staly součástí českého národního povědomí. Všichni přeci ty historky známe, tak nám to říkali ve škole, tak je to pravda. A těch partyzánů, co nám to na besídkách vyprávěli! Jak je možné, že dneska děcka ve škole učí něco jiného? No to je přeci ta propaganda z EU a USA, našeptává ochotný hlas, a lid papouškuje: Propaganda USA! Američani nehnuli prstem, Rudá armáda nás osvobodila, a oni teď chtějí tvrdit opak, že nás osvobodili jen Američané, aspoň vidíte, jak se tu překrucuje historie!

Nejen historie, moji milí, i současnost – tu legendu o tom, že jsme byli osvobozeni jen Američany, asi nikdo neslyšel, ta žije jen v hlavách “kriticky uvažujících občanů”, jak se sami rádi nazývají. Připomeňte jim ale Vlasovce, SMĚRŠ, odvlečení tisíců občanů ČSR do gulagů – dozvíte se stejnou písničku: “Byli to asi fašisti, ale proč raději neříkáte, že ve fašistických USA bijí černochy?” Mašinérie na ovlivňování myšlenek jede na plné obrátky a furt tam solí stejná slova: Fašisti. Velká vlastenecká… Slova symptomatická pro sovětskou éru. Fašisti proto, že nacisty by si mohl někdo rozklíčovat a vidět tam ten “(nacionální) socialismus”. Velká vlastenecká proto, že se v ní snáze zamaskuje, že v letech 1939-1941 byl Stalin s Hitlerem na jedné lodi. I kdyby propaganda stokrát přibásnila historku o tom, že Velký Generalissimus chtěl Hitlera oblafnout, aby získal čas na vlastní vyzbrojení. I kdyby tisíckrát opakovali lež o nutnosti zabrání Polska a o tom, že byl Stalin k něčemu takovému dotlačen západními imperialisty…

A pak nějaký pitomec posprejuje nějaké pražské kavárny. V době vzepjatých vášní kolem uprchlického tématu se holt nepřítel mého nepřítele stává mým přítelem, a tak mnozí liberální jedinci jdou ukázat solidaritu, a na místě se pak diví, že najednou vedle nich stojí nějaký anarchista a přivolává smrt kapitalismu. Myje výlohu a říká si: “Hele, stojíme spolu proti zhnědlým dementům, ale kruci – já přeci nechci revoluci, socialismus, demontáž systému…” Ten den se spousta ideálů rozdrobila – třeba to, že máme jeden směr a jeden cíl. Ne. To, že mi vadí hnědnutí společnosti a volání po silném vůdci ještě neznamená, že stojím na stejné pozici jako ultralevice. Zrudnutí společnosti je stejně nebezpečné jako její zhnědnutí. Nenechte se, prosím, zmýlit tím, že někdo má stejného nepřítele jako vy, a nikdy nezapomeňte na to, jaký boj on sám bojuje. Když se spojíte se Stalinem proti Hitlerovi, nezapomínejte, že Stalin jde třeba i po vás.