Gary Numan. Pro mne překvapení letošního roku.

Samozřejmě že jsem jméno Gary Numan znal. V Rockových směrech a stylech od Josefa Vlčka byl zmiňován u nejrůznějších elektronických stylů jako výrazný „influencer“. Přesto jsem ho nějak minul a unikl mi. A to jsem v 90. poslouchal třeba i Adama Anta. Jen na toho Numana jsem si nevzpomněl a žil jsem v domnění, že je to jeden z těch, co zazářil na přelomu 70. a 80. let a pak tiše zmizel.

A pak jsem slyšel tohle.

Samozřejmě že mi to bylo povědomé. A on to, ejhle, Gary Numan. Rok 1979.

Gary Anthony James Webb, jak zní občanské jméno Garyho Numana, začínal nepřekvapivě jako punkýš a hrál na kytaru v různých kapelách. Proslavil se ale až s kapelou Tubeway Army. Tam začalo jeho uhranutí syntezátorovým zvukem, prý náhodou – ve studiu někdo zapomněl miniMoog a Numan si ho vyzkoušel. Dalším hitem Tubeway Army byly Cars. Všimněte si androgynního image – ano, bylo to už po Ziggym Stardustovi, ale pořád to zjevně k té hudbě sedělo asi nejlíp.

Gary Numan točil další alba i v 80. a 90. letech, ale rozhodně se nedá říct, že by s nimi boural hitparády. Čas od času ho nějaký hudebník zmínil jako svého „pravzora“ – Marilyn Manson, Dave Grohl nebo Trent Reznor. S Nine Inch Nails to bylo zjevně vzájemné – Numan si velmi pochvaloval Closer.

Střih. Letos v lednu si tak poslouchám Rdio a najednou slyším povědomý „elektrický“ hlas. Kouknu se, kdo že to zpívá, a ejhle! Gary Numan, I am Dust. „Tyjo, klobouk dolů, zírám, jak měl už před lety moderní zvuk.“

A pak mi Rdio nabídlo Splinter.

Zavětřil jsem, pohledal – a vida! Žádný „starý progresivní zvuk“, ale nové album! Neváhal jsem a vyrazil na Google Play. poslechl jsem si pár ukázek a byl jsem nadšený. Jako opravdu hodně – výrazný zvuk, pěkný mix elektroniky a kytar, a nad tím vším pořád výborný a výrazný hlas. Ovšem do kolen mě srazily až záběry z živého vystoupení.  Třeba tohle: Here in a Black (zvuk není nejlepší, ale je pěkně cítit energie, kterou to je našlapané)

Lukáš Vychopeň mě pak upozornil na to, že i předchozí album nebylo vůbec špatné. A tak tu už čtrnáct dní poslouchám krom Antidota i desky Garyho Numana. Vaší pozornosti bych doporučil starší živák, který je na Youtube jako celá série. Najdete tam třeba i nové znění Elektrických přátel:

Mým favoritem je jednoznačně Zeppelinovský Haunted:

I další kousky stojí za to.

Jako perličku bych dodal, že (podle bio na Wikipedii) je Numan pravděpodobně aspergerik, ateista a na téma socialismu se vyjádřil slovy „nevěřím ve sdílení mých peněz“. 🙂

Ostatně, v únoru hraje Numan v Drážďanech, a docela mám cukání na něj vyrazit, kdyby se někdo chtěl přidat.