Na počátku byla komunita, která věřila, že software má být otevřený, aby jej mohl každý upravovat. Věřili, že společnou svobodnou prací ve prospěch věci dosáhnou pokroku. „Každý přispěje podle svých možností, budeme se mít všichni líp!„
Celkem pochopitelně se lidem, kteří pracovali dobrovolně pro blaho komunity, moc nelíbilo, když někdo nedával, ale jen bral. Jak už věděli komunisti: „každý podle svých schopností, každému podle jeho potřeb“ nelze naplnit dřív, než se člověk promění v lepší, nesobeckou a altruistickou bytost. Jenže proměna ne a ne přijít; vždy je mimo komunitu někdo, kdo volné věci bere, aniž by dával.
A tak vzniklo GPL, které udržuje volnost věcí pro komunitu, ale brání jejich „vynášení ven“. Když vyvíjíte pod GPL, tak nevyvíjíte „svobodně“, ale pro tuto komunitu (autor odkázaného článku jaksi „zapomněl“ tento aspekt zmínit).
Myšlenka open source je ale zajímavá i pro jiné lidi. Pro lidi jako jsem já, pro lidi, kterým „blaho komunity“ neleží na srdci ani zbla. Já když chci dát, tak dávám, a nepovažuju se tím za člena nějaké skupiny lidí, která svoji práci sdílí navzájem. V tom, že dám, nespatřuju závazky ani pro sebe (jak bych měl dát, komu, za jakých podmínek a co) ani pro nikoho jiného. Jsem svobodný; když dávám, tak bez závazků a všem.
Což vede v reálném životě k mnoha nedorozuměním, protože ti, kteří vyznávají komunitní přístup, považují nekomunitní autory OSS za příliš liberální. Těžko se srovnávají s myšlenkou, že je takovým lidem jedno, co s jejich dílem bude, a těžko se srovnávají s tím, že někdo dělá open source, ale ne pro komunitu. Zkrátka jako by si pojem open source přivlastňovali (stejně jako si přivlastňují slova „svobodný software“).
Důsledkem jsou pak i kuriozní nedorozumění, kdy příznivci komunit očekávají stejné (=komunitní) chování i od jiných tvůrců open source. Očekávají od nich, že budou své dílo dávat komunitě, že budou radostně přijímat příspěvky ostatních ke své práci, že je open source i jejich světonázorem… Zkrátka si přivlastňují open source jako takové. Je důležité tedy nahlas říct: Open source není totéž co komunitní!
Upřímně za sebe: když publikuju něco jako open source, nedělám to pro open source ani pro komunitu, dělám to pro lidi. Nikomu neberu jeho víru; chce-li někdo spatřovat v open source něco, co je hodnotou samo o sobě, má na to plné právo. Jen žádám: Neočekávejte ode mne, že se budu chovat stejně.
A na tomto místě musím pietně vzpomenout památky Denisy K., která se pokoušela na stejných principech definovat bloggerskou komunitu a tvrdila, že informace na blogu nejsou veřejné v běžném slova smyslu, ale jsou vytvořené komunitou pro komunitu a jejich použití mimo bloggerský svět je tedy neetické.