(Vyšlo na IHNED.cz, březen 2016)

Tuhle jsem měl diskusi s jedním známým. Že prý terorismus není papírový čert, jak jsem minule psal. Že to je skutečná hrozba. Nemůžu s ním tak úplně souhlasit…

Počty obětí teroristických útoků v naší civilizaci jsou ve srovnání s jinými způsoby úmrtí velmi nízké. Statistiky hovoří jasně, třeba zde: https://data.blog.ihned.cz/c1-59711580-sto-tisic-teroristickych-utoku-za-ctyricet-let-co-lze-vycist-z-dat V západní Evropě od roku 1970 do roku 2011 zemřelo v důsledku teroristických útoků 6200 lidí. Chřipka má každoročně víc obětí!

Jenže v tom, jak hodnotíme terorismus, hrají větší roli emoce než racionální úvahy.

Je to podobné jako s letadly. Počty obětí leteckých katastrof jsou nesrovnatelně nižší než u jiných způsobů dopravy. Přesto v nás letecké katastrofy vzbuzují hrůzu a mrazení v zádech a vnímáme je jako hrozná neštěstí. Proč? Proč nemáme stejné pocity, když sedáme do aut? Protože letecké nehody jsou spektakulární tragédie, a když budu cynický, tak i proto, že si před ně může stoupnout redaktor a pohovořit zlomeným hlasem do kamery.

Terorismus je z podobného ranku. Ano, lidé umírají, a umírají zcela zbytečně, stejně jako lidé ve válce – nebo na silnicích. Proto tvrdím, že je to papírový čert.

Nejvíc škod totiž terorismus nenadělal tím, že v důsledku teroristických útoků umírají lidé. Kdepak. Nejvíc škod páchá v myslích lidí. Zasévá strach – a vzhledem k výše napsanému je jasné, že strach je zcela neadekvátní jeho skutečné síle.

Teroristické útoky, spojené například s letadly, usmrtily několik tisíc lidí. Bez debat byla smrt každého z nich zbytečná, ale reakce společnosti byla neadekvátní, podobná alergické reakci. Vzpomeňte si: ještě před patnácti lety jste si mohli vzít na palubu letadla pití i jídlo. Dnes vám do příručního zavazadla nedovolí ani manikúrní nůžticky, natož láhev s limonádou. Při nástupu do letadla vás div nesvléknou donaha (některá letiště ano, mají na to stroje). Opravdu je to racionální a adekvátní reakce? Nezlobte se, nepřipadá mi…

Na druhou stranu je až nápadná ochota, s jakými parlamenty a organizace odhlasovávají větší moc tajným službám a bezpečnostním složkám, ochota, s jakou se zbavujeme svobod, práv a soukromí… Jde to velmi snadno, protože terorismus vzbuzuje v lidech silný strach, neadekvátní jeho skutečné hrozbě. Připadá mi, že “kvůli snížení hrozby terorismu” je ideální zaklínadlo, které vypíná racionální uvažování a způsobuje ochotu odkývat jakoukoli tchořovinu. “Budeme číst všechny vaše maily!” je požadavek, který v naší civilizaci narazí na silný odpor. Pokud se před to posadí magická formulka “V rámci boje proti terorismu…”, tak je odpor mnohem menší. “No co, tak radši ať čtou moje maily, než aby byl terorismus.”

Terorismus je válka, ve které vyhraje ten, kdo svého nepřítele ovládne strachem. Pokud dovolíme, aby nás ovládal strach, prohráli jsme bez ohledu na to, kolik obětí bude. Jakmile popřeme svoje hodnoty, hodnoty svojí kultury, kvůli strachu, tak jsme prohráli celou válku.