To víte, to byly doby divokého osidlování wifi frekvencí v Česku, kdy kolty visely proklatě nízko a na nějaké podružnosti se ohledy nebraly… //Aktualizováno: VÝZVA
Se společností Starnet z Českých Budějovic (poskytovatel připojení) mám zkušenost nepřímou, z doby, kdy jsem pracoval v telekomunikacích. Jak říkám – divoké začátky. Stavěla se infrastruktura načerno bez povolení, mezi konkurencí zuřil lítý boj, kdy se antény konkurence otáčely do země a tak, vlastní anténu firma nainstalovala kamkoli, kde něco trčelo do výšky, a když se k tomu nedostala, tak přeštípala zámky… Jojo, staré divoké doby.
A teď mám i jednu zkušenost přímou, která jako by z oka vypadla těm z divokých osidlovacích časů…
Střih.
Před pár lety sedíme takhle na zahradě se sousedy, grilujeme maso, probíráme život, a soused najednou povídá: „Co jste si to k tomu satelitu dali?“ No – nic?!
„Ale tak se podívej, na tom vašem stojanu s anténou je nějaká krabice!“ Koukáme na střechu, a fakt že jo! Na našem stojanu na satelitní anténu je přidrátovaná krabice, a z ní vede někam drát na druhou stranu střechy. Obešli jsme barák, a koukáme – kabel plandá po střeše, kolem oken a vede do jednoho okna, kde v té době bydlel-nebydlel jakýsi nájemník.
„Vždyť museli jít přes vás, jinak se na střechu nedostanou,“ povídal soused. No ba že ano, jinak se na střechu normálně dostat nedá, musí přes naši půdní vestavbu. Ale nešli, šli jinudy. Z vedlejšího domu třeba? Zkrátka krabice je tam, neoznačená, plandá z ní kabel… Nechce se mi kabel prostě ušmiknout a čekat, kdo to přijde řešit, nejsem tenhleten typ člověka.
Střih
Ze škatule přibývají dráty do dalších oken…
Střih
V lednu přijdeme domů, a za dveřmi vzkaz: „Volejte (telefonní číslo), firma Starnet.“ Zavolal jsem, zvedl to pan Pánský a oznámil mi, že vedle v baráku musí přepojit uživatele, a že si přesunou tedy wifi anténu k nám na ten stožár, k té, co tam už mají, a že se chce domluvit, kdy je tam pustíme.
Zbystřil jsem: „Moment! Takže ta škatule, co visí na našem anténním stojanu je vaše?“ – „Ano…“ – „Fajn. Je namontovaná bez našeho souhlasu a bez našeho vědomí. Můžete mi říct, jak jste ji tam namontovali a kdo vám k tomu dal souhlas?“ Pan Pánský řekl, že to zjistí, a že se mi ozve.
Volal za dva dny. Že zjistil, že ta anténa byla namontovaná v roce 2008, ale že ji montoval technik, co už u společnosti nepracuje, a v záznamech není, jak se tam dostal. V záznamech není ani žádný souhlas. „To víte, tehdy se to tak dělalo…“ ještě povídal. A kdy že tedy mohou přijít.
(K „technikovi, co už u Starnetu nepracuje“ přidám odkaz na diskusi. Vůbec celá stojí za to… Ještě že mě nemůžou nařknout, že jsem od závistivé konkurence!)
„Moment! A co s tím teda budeme dělat? Vy máte svoje zařízení na mém majetku bez souhlasu, takže nejdřív vyřešíme tohle!“ Prý ano, prý že pošlou návrh smlouvy.
Poslali ho 25. ledna. V něm bylo plusmínus napsáno to, že souhlasím, aby si na mém „satelitním výložníku“ Starnet umístil svoje zařízení, a že umožním na požádání přístup na střechu. Ani slovo o nějaké satisfakci, ani slovo o tom, že už čtyři roky takhle fungují načerno, bez sebemenší snahy napravit situaci…
Odpověděl jsem, že takhle ne. Že budu za využívání svého majetku požadovat peníze, a že vstřícný krok z mé strany bude ten, že nechci vydat neoprávněné obohacení za poslední dva roky. (Po dvou letech je to promlčené.) A že přístup na střechu po dohodě a v termínu, na kterém se dohodneme. Ne že si někdo vzpomene, že chce zítra na střechu, a já se budu muset postarat, abych byl doma.
Za pár dní volal pan Pánský. Oznámil, že na něco takového nepřistoupí ani náhodou, že to je moc peněz. „Dobře. Tak kolik dáte?“ – „Podívejte, tohleto je přehnaný…“
Přehnaný? No panejo: „Pokud se vám to nelíbí, tak vás vyzvu k okamžitému odstranění vaší antény ze svého stojanu a budu požadovat vydání neoprávněného obohacení za dva roky!“ Pan Pánský přitvrdil: „To je vydírání, tohleto!“
Ještě že Nokia N900, na kterou mi volal, má funkci nahrávání hovorů, a já ji měl permanentně zapnutou od doby výhrůžných telefonátů od jisté společnosti, o které jsem psal. 🙂
Bouchly mi saze a silným hlasem povídám, že pokud je tohle vydírání, tak jak tedy nazve to, když nějaká firma ke svému podnikání používá dlouhodobě cizí majetek, k nápravě se nemá a jednání o urovnání odmítá?
Pánský ještě oponoval: „Ale my jsme nemohli vědět, že to je soukromý stojan! To nám nikdo předtím neřekl!“ Svatá prostoto!
Tím skončily hovory s panem Pánským ze Starnetu a začalo dopisování s panem jednatelem Martinem Ambrožem. Ocituju:
O instalaci jsme nebyli informováni, k použití konstrukce jsme souhlas vaší společnosti nedávali. Zařízení tak bylo instalováno v rozporu s právními předpisy (např. obč. zák. nebo zák. č. 127/2005 Sb, apod). Pan Pánský navrhl v lednu 2012 smírné řešení v podobě „Souhlasu s umístěním sítě elektronických komunikací v objektu“.
Velmi nás překvapilo, že pan Pánský se ani nepokusil nám nabídnout nějakou kompenzaci a proto jsme, vzhledem k okolnostem (náš majetek je používán neoprávněně již několik let), předložili vlastní návrh řešení, a to jak pro situaci kdy budete náš majetek dále užívat, tak i pro případ, že své zařízení odstraníte. Dokonce jsme v případě, že byste své zařízení chtěli ponechat na stávajícím místě za našich podmínek, jako výraz dobré vůle sdělili, že nebudeme požadovat vydání bezdůvodného obohacení za poslední dva roky. Očekávali jsme vaše protinávrhy a připomínky k textu tak, aby bylo možné najít kompromisní řešení oboustranně přijatelné. Místo toho pan Pánský návrh jen kategoricky zamítl s tím, že je nepřijatelný, a že své zařízení nainstalujete na jiné místo na střeše. Na mé vyjádření, že toto akceptuji, nicméně, že je třeba v takovém případě dořešit ještě úhradu za neoprávněné užívání našeho majetku v minulých letech, pan Pánský reagoval slovy, že jde z mé strany o vydírání.
Je nezpochybnitelným faktem, že jste nainstalovali své zařízení, z něhož realizujete zisk, na cizí konstrukci, aniž byste nás jako majitele informovali, požádali o svolení, nebo nám nabídli kompezaci. Takové jednání není možné omluvit argumentem, že „jste nemohli vědět, jestli je zařízení soukromé nebo společné“ – právní řád ukládá povinnost zjistit si vlastnická práva ke konstrukci tomu, kdo zařízení na konstrukci instaluje.
Odpověď jednatele Starnetu stojí rovněž za kompletní ocitování:
Dobrý den,
rozumim Vasi argumentum, nicmeen – kouknete na to z nasi strany – mame klienta v objektu, dle zakona mu musime poskytnout sluzbu. Klient podepisuje papir, ze majitel objektu je srozumen.
V okamziku, kdy doslo z Vasi strany k upozorneni, situaci jsme zacali resit.
Necitim k Vam jakykoliv zavazek, nicmene – nabizim Vam jako vyraz dobre vule z nasi strany jeden rok pripojeni zdarma za predpokladu, ze Vam budeme schopni poskytnout pripojku na opticke siti.
Rad jendam naprimo, popiste Vas zamer, pokud je zamerem vydelat si par tisic, jste vedle.
S pozdravem
Martin Ambroz, STARNET, s.r.o.
Panejo. Odpověděl jsem:
Vážený pane,
v emailové zprávě mne vyzýváte k přímému jednání a k tomu, abych vám sdělil svůj záměr. Jsem sice přesvědčen o tom, že jsem toto činil hned od prvního okamžiku komunikace s vaší společností, nicméně mohu to celé ještě jednou zrekapitulovat, aby to bylo pro vás dostatečně srozumitelné.
- Mým jediným záměrem je vypořádat závazky, které vznikly vaší společnosti vůči mé osobě z titulu neoprávněně nainstalovaného zařízení na mém majetku.
Je pravdou, že jakmile jste se o situaci dozvěděli, začali jste ji řešit – a to tím, že jste mne vyzvali, abych vám podepsal, že souhlasím s bezplatným využíváním mého majetku vaší společností k výdělečné činnosti. Když jsem toto odmítl, přišli jste s dalším věcným řešením spočívajícím v tom, že jste mne obvilnili z vyděračství a mamonářství. Vskutku zajímavý přístup k nápravě vlastních pochybení.
- Jako projev vstřícnosti jsem nabídl dvě možná řešení, s tím, že jsem výběr ponechal na vaší svobodné volbě. Vzhledem k tomu, že je mi známo, že za umístění zařízení na cizí majetek se běžně majiteli platí (ostatně toto potvrdil i pan Panský při telefonickém rozhovoru), považuji za přirozené abyste stejně postupovali i v mém případě.
Výkřik o tom, že chci vydělat tisíce, je vskutku úsměvný, když jediný kdo v tomto případě chce vydělávat tisíce na cizím majetku je vaše společnost. Pokud skutečně chápete mé argumenty, jak uvádíte hned v úvodu své zprávy, nerozumím tomu proč místo útoků na mou osobu neřešíte pochybení své společnosti raději kritikou svých zaměstnanců.
Pokud jde o návrh na poskytnutí internetového připojení zdarma, nemám o nabídku zájem.
Sdělte mi, prosím, váš návrh na finanční vypořádání celé věci.
Návrh na finanční vypořádání byl jednoznačný:
Dobrý den,
nas navrh padl. Pokud je Vase predstava jina, bohuzel se nase predstavy nesesly.
S pozdravem
Martin AMbroz, STARNET, s.r.o.
Pak jsem to odložil, protože jsem měl spoustu jiné práce, ale teď je vhodná doba se k vykutálené firmě Starnet vrátit.
Jejich zástupce prý říkal klientům, co v našem domě mají, že „Malý dělá problémy a že nevědí tedy jak to bude, jestli je třeba nedá k soudu…“ Buhehe. Místo toho, aby se snažili domluvit a přijít s nějakým řešením (proč? Žádné závazky necítí!), tak říkají, že jim dělám problémy. Mezitím si namontovali na stojan další škatuli… Tralala. A zase přišli bůhvíjak a bůhvíkudy.
A takhle prasí dál a dál – viz třeba tohle rozhodnutí magistrátu o správním řízení ve věci odstranění stavby.
A teď otázka pro vás: Jak byste to řešili?
a) Nijak. Nechali byste si srát na hlavu.
b) Kleštěma, a až by po střeše dupal nějaký technik, tak zavolat policajty, že vám neznámá osoba manipuluje s majetkem.
c) Nahlášením na stavební úřad
d) Nahlášením na ČTÚ
e) Soudní žalobou s předběžným opatřením a platebním rozkazem
f) Medializací
g) Ještě jinak
Do komentářů s tím!
VÝZVA: Pokud máte podobné zkušenosti se Starnetem a jste ochotni jít s nimi neanonymně na veřejnost (=tj. stát si za tím), ozvěte se mi! Sbírám materiál o praktikách této firmy pro média. Pokud máte sami takovou zkušenost (tedy ne „vypadla jim síť“, ale stavby bez povolení, neslušné nebo protiprávní jednání apod.) z první ruky (tedy zažili jste ho vy sami nebo vaše firma), ozvěte se mi na mail nebo v komentářích. **Díky!
**