Spousta lidí si myslí, že žijeme v nějak významné době…
Pro ně je to významná doba: Oni v ní žijí. V dobích předcházejících nežili a v dobách následujících žít nebudou. Ale to ze současnosti nedělá dobu o nic významnější – pokud ji nahlížíme z hlediska lidských dějin, života, vesmíru…
Astronomové mají hezké rčení: „Země je zcela nevýznamná planeta u zcela tuctové hvězdy. Jediné, čím je významná, je fakt, že na ní žijou všichni nám známí astronomové.“
Obecně se soudí, že Země vznikla před 4,6 miliardami let. Život na Zemi vznikl před 3,8 miliardami let. Miliarda je ale neuchopitelné číslo: Každý sice ví, kolik to je, ale nikdo ji neviděl, nedokáže si ji představit, „vizualizovat“ – pro počítání s miliardama nemáme měřítko. Pojďme tedy dát historii Země uchopitelný rozměr.
Pokud bychom celé dějiny Země vmáčkli do jednoho roku, kdy by Země vznikla 1. ledna a současnost byla Silvestrovskou půlnocí, tak život vznikl někdy kolem pátého března. Dinosauři se na Zemi objevili v tomhle měřítku někdy kolem dvanáctého – prosince! (Taky jste si mysleli, že to muselo být strašně dávno?) Vymřeli na Štědrý den. Pak se začali rozvíjet savci, a zatím posledním výkřikem evoluce byl ten strašlivě zlý člověk. Jako druh se vyvinul na Silvestra, chvíli před osmou večer. Celou tu dobu až do půlnoci koukal pravděpodobně na estrády a pomalu se rozvíjel. Homo Sapiens, tedy pravěký člověk moudrý, vzniká asi půl hodiny před půlnocí. Krista ukřižovali 15 sekund před půlnocí, průmyslová revoluce začala asi dvě sekundy před půlnocí…
Zhruba tak nicotné jsou dějiny lidstva ve srovnání s dějinami Země. Celá historie lidské civilizace trvá zhruba minutu – a ten rok předtím se děly všechny ty geologické procesy, kdy se dělily kontinenty, atmosféra se průběžně zaplňovala tu metanem, tu oxidem uhličitým, radiace pražila na jednobuněčné organismy (a způsobovala mutace a vznik nových druhů), některá území se zaplavovala a opět vynořovala… Co si o sobě člověk myslí? Že je mocnější? Že dokáže být silnější než TOHLE?
Neříkám, že bychom neměli přírodu chránit. Ale uvědomme si, proč to děláme: Pro sebe, ne pro Zemi! Země si poradí i bez nás, ostatně to bez nás dokázala dosud, a dokáže to i po nás. Jestliže jsou odhady astronomů správné, tak ve výše uvedeném časovém měřítku má Země před sebou ještě další rok existence, než se Slunce promění v červeného obra – lze oprávněně pochybovat, že člověk jako druh má před sebou víc než pár dní existence (a naše civilizace tak… no… pár vteřin po půlnoci ještě vydrží). Život jako takový ale bude trvat dál, i kdyby se kontinenty převrátily – ostatně už to dokázal.
Co tím vším chci dokázat? No, vlastně nic. Nehodlám se s nikým dohadovat, obzvlášť ne s nějakými doomsayery. Jen si říkám, že výkřiky typu „Člověk zničí život na Zemi“ (či dokonce „Volný trh ničí Zemi a její bohatství“, OMFG!) svědčí o kombinaci flagelantství a neuvěřitelné namyšlenosti… Opravdu si myslíte, že druh, jehož dějiny jsou pouhou epizodou v historii Země, je tak mocný? Opravdu si myslíte, že Země a život na ní nějak ohrozí jeden druh, byť technologicky vyspělý? Opravdu si myslíte, že všechny atomovky světa mají víc síly než prvohory, druhohory, třetihory i čtvrtohory najednou?