Patrick Zandl mi před časem znovu připomněl svůj text o historii českého blogování, a opět mi připomněl, že jsem se chtěl vyjádřit k „válce o Denisu Keru“. Bacha, je to dlouhý a pokud vás nezajímá „etika blogování“ a spory o bloggerské suché, tak to ani nečtěte…

Patrickova verze je zhruba taková, že Denisa byla vědkyně, která blogům hodně rozuměla a spojovala lidi, jela dokonce na BlogTalk do Vídně, ovšem Filip Rožánek se jí smál a přirovnal studium blogů ke zkoumání omítky. Upozorňoval jsem Patricka, že ta souslednost byla trošku jiná, že Denisa už dávno předtím nemalou část bloggerů iritovala svým agresivním aktivismem, ale byl jsem líný to dohledávat a Patrick říkal, že „on si to jasně pamatuje, že jsme si s Rožánkem začali, a já se mýlím“. Tak jsem si dal tu práci a dohledal…

První křísnutí přišlo v lednu 2004, kdy Filip Rožánek, tehdy editor serveru Ceskamedia.cz, ocitoval informaci z blogu Jasny Sýkorové. Informace se týkala českých médií a Filip ji ocitoval tak, jak měl. Denise se to intenzivně nelíbilo a označila Filipa za „parazita“, který poškodil blogování tím, že informaci, která vyšla na veřejném blogu, ocitoval v médiu. Denisino přesvědčení bylo takové, že co je na blogu, to patří „bloggerům“ a „bloggeři“ z toho mají mít užitek, zatímco komerční média na takové informace nemají nárok. Podle Denisy je zcela v pořádku, když blogy berou informace z médií a sdílí je, ale média by z blogů brát neměly. (A ano, Denisa byla přesně ten typ, který rozlišuje „zlé komerční“ a „dobré neziskové“ apod.) Její článek včetně diskuse zachytil Archive.org, račte si zobnout.

V diskusi pod tím článkem se, jak to bylo s Denisou běžné, snažilo několik lidí vysvětlovat, že věci se mají jinak, a Denisa oponovala. Ocituju zajímavé a signifikantní komentáře:

  • Denisa Kera: „blog neni verejny stejnym zpusobem jako portal nebo ezine, je verejny pro komunitu, ktera se snazi vytvorit vlastni prostor pro diskusi.“
  • Adam Javůrek: „Jasna o něčem napsala a Filip Rožánek na to odkázal (sdílí to). Její blog je velmi snadno dohledatelný, Filip tedy ani neodkázal na žádnou tajnou stránku. Pokud Jasna nechtěla, aby se o tom vědělo, neměla to prostě psát. Asi neexistuje nic „poloveřejného“. Je mi líto, jestli tím pro tebe blogy ztratí něco ze svého kouzla. Možná považuješ za součást bloggerské etikety něco, co já za její součást nepovažuju. Nemůžu si pomoci, ale takhle mi připadá úplně normální, nevidím v tom nic ošklivého.“
  • Pankreas: „blog neni nic vic nez verejne dostupna www stranka. pokud by melo platit takove omezeni, necht si tzv. komunita mezi sebou vymeni hesla nebo zalozi e-mailovou konferenci.“
  • Filip Rožánek: „Jasnin blog je zcela veřejný a je-li na něj odkazováno na jiných blozích, je zcela na očích všem, kdo z něj chtějí citovat nebo na něj odkazovat také. Nic jiného jsem ostatně na Českých médiích neudělal. Etika blogování a podobné slovní omáčky s tím nemají co dělat.“
  • Patrick Zandl: „Souhlasím s Adamem i Filipem. Weblog není nic neveřejného, je to komukoliv dostupná stránka a tak neveřejné informace na ní nemají co dělat, pokud si autor weblogu nepřeje, udělat z nich informace veřejné. Není na tom nic nepochopitelné, nejde to nijak proti funkci weblogů, prostě to jen respektuje realitu.“
  • Petr Olmer: „Nebuď směšná, Deniso.“ a dále komentář zde – „Denisa nežije ve stejném světě jako já. V tom jejím existuje bloggerská společnost volající po otevřené diskusi, solidární a velkorysá komunita mimo veřejnou sféru. Nepsaná pravidla této komunity dovolují v blogu odkazovat na jiné blogy i jiné zdroje, ale zakazují všem mimo tuto komunitu odkazovat na blog. Ne, děkuji pěkně, takovou upocenou představu uzavřené pololegální sítě neakceptuji. Citování osobního blogu ve veřejném médiu neomezuje svobodu projevu, aspoň tedy ne v mém světě. Má-li někdo problém s tím, že by informace z jeho blogu mohly být použity proti němu, nechť nebloguje (toto je vcelku citlivé téma, ke kterému se ještě někdy vrátím). Veřejná webová stránka je holt od toho, aby ji lidé četli.“
  • Adam Zbiejczuk: „blog je veřejný prostor, kterým možná není třeba uzavřený diskusní server pro zvané: tam existuje komunita a „vynášet“ od tam informace by mohlo být neetické. ale blog je stránka jako každá jiná, o jaké komunitě je tu řeč? to zavání elitářstvím. promiň denisto, ale s tímhle nemůžu souhlasit.“
  • Denisa Kera (k Filipovi R.): „ja vam je prece nic nepodsouvam, ale celkem jasne celou dobu formuluju, ze vase jednani a umysly byly spatne.“
  • Róbert Wa Drotár: „Na jednom mieste DK hovorí, že citácia z blogu (i keď asi úplne nepochopila, čo citácia je, teda v jej svete interpretácia) by mohla niekoho pošodiť. A berie to ako hotovú vec. FR chcel niekoho poškodiť, mal zlé úmysly, túžil po senzácii a čo ja viem čo ešte. Je to netvor, hŕŕ na neho, upáliť!!! O pár príspevkov neskôr však sama vyčíta, že argumenty Lokiho sú len hypotetecké kdyby. Ale veď celá jej obžaloba je postavená na „kdyby to náhodou JaS uškodilo“. JaS sama navyše priznala, že jej to neuškodilo.“
  • Denisa Kera: „Filipu R. se muj clanek hodil, protoze ma asi okurkovou sezonu nebo se proste msti za moje nazory. Misto toho, aby si vydelaval sam svym psanim, krade cizi prispevky a vydava to za monitorovani.“

Je to dlouhý, já vím, ale chtěl jsem to připomenout, protože tohle nebyla výjimečná situace, ale naopak zcela běžná – Denisa Kera proti zbytku světa, na stráži hodnot, které si sama vysnila. Několikrát ji nejrůznější lidé opakovali, že taková bloggerská komunita, o které hovoří, ve skutečnosti neexistuje – její reakce byla zpravidla velmi hostilní a vedená stylem „co vy o tom víte? já jsem akademička, studuju blogy dlouhá léta, to si jen zase zaprdění čecháčci myslí bůhvíco!“

Líbí se mi třeba tenhle skvělý kousek, kde Denisa píše: „tajemný oRx-qX napsal skvělý článek pro Kyberii.sk o kyberdisidentech, politickém boji o síť a na síti, DIY aktivistech, open source hnutí, kreativních a dalších komunitách na internetu, kteří všichni bojují proti IMPERIALISMU.“ A pod tím je komentář od autora „orx-qx“: „teda, v prvni vete je hned nekolik dezinterpretaci .. text neni pro kyberii, nikdy sem opensource neoznacil jako hnuti a nepisu o boji proti imperialismu ale maximalne o boji proti semantickym strukturam s imperialistickym charakterem a to je sakra neco jineho.“ Tolik snad k vědecké metodě…

Proto nesouhlasím s Patrickem, že uražený odchod Denisy Kery z české „blogosféry“ znamenal nějaké zásadní ochuzení a poškození. Denisa zkrátka byla při „zkoumání blogosféry“ víc agresivní aktivistka, srovnatelná např. s genderaktivistkami, než vědkyně, která by nezaujatě a s odstupem zkoumala a popisovala předmět svého zájmu. Stále znovu a znovu se opakovala situace, kdy Denisa prohlásila, že blogy jsou takové a onaké, bloggeři jí oponovali a vysvětlovali, kde a v čem se mýlí a Denisa celou diskusi pak utnula nějakým úkrokem stranou – buď „předefinovala pojmy“ a zašuměla je spoustou odkazů na zahraniční studie, nebo se začala sama vymezovat ad hominem proti komentujícím – ale s jejím přesvědčením realita nehnula. (K dohledání přes Archive.org) A ano, po čase se tomu jak Filip, tak já, ale i další, začali vysmívat.

Jsem přesvědčen, že její odchod z blogosféry nepředstavoval takovou ztrátu, jakou Patrick líčí. Blogy s jejím odchodem přišly o rázovitou figurku, nikoli o významnou teoretičku. Pro ni byly blogy jen další plátno, na které rozprostřela svou osobitost. Pardon.

Mimochodem, můj „odpor proti výzkumu blogů“, který mi podsouvá Patrick, taky stojí na vodě. Ano, vyjádřil jsem odpor proti zkoumání blogů takovým způsobem, který představovala Denisa. Naopak jsem podporoval jiná zkoumání, nakolik to šlo – propagovali jsme ankety Jirky Bureše, Adam Javůrek potvrzuje, že jsem mu poskytnul „řadu zajímavých informací“, za Bloguje jsme spolupracovali s řadou studentů a výzkumníků… Tolik asi k Patrickovu tvrzení.

(Na místě je připomenout, že se Denisa podílela mj. na založení StuNoMe, takže má na kontě i pozitivní věci.)