Můj článek o tom, jak napsat komentář na libovolné stránky, padl pravděpodobně na úrodnou půdu. Minimálně u Franty Kučery (čtete, doufám, jeho seriál o Javě na Zdrojáku?), který si vzal ponaučení k srdci, svou reakci hezky zformuloval a vydal. Nazval ji Chceme návrat k webu 1.0?
V podstatě nejsme v rozporu, i když to tak možná na první pohled nemusí vypadat. Franta líčí fundamentální princip Webu 2.0 (tj. „stírání rozdílu mezi konzumentem a producentem informací“) a tvrdí, že právě tato „decentralizace“ produkce informací a „demonopolizace“ médií přispívá obrovskou měrou k demokratizaci chodu společnosti a k posílení „občanské společnosti“ (to je moje čtení Frantových slov).
Souhlasím s ním. Naprosto. Souhlasím s jeho názorem na nezastupitelnou roli „zpětné vazby zdola“. Jediný bod, v němž se lehce rozcházíme, je tak (pravděpodobně) idea, že by věci jako „demokratizace“ a „přijetí zpětné vazby“ měly být povinné i pro někoho jiného než jen pro správu věcí veřejných (politiku). Nevnímám zpětnou vazbu jako cosi automaticky kladného, něco „dobrého z podstaty“. Nevěřím na to, že „každý názor od kohokoli je pro mne hodnotný“. Je hodnotný možná pro správu věcí veřejných (a i tam bych byl skeptický), je hodnotný tehdy, pokud je k tématu, které se toho člověka týká, ale není hodnotný jen proto, že se někomu udělal. Pokud někdo tvrdí opak, tedy že „všechny názory jsou si rovny“, mýlí se. (Vím, existují filosofické směry, které došly k naprosto opačnému tvrzení. Nesouhlasím s nimi.)
Ale zpět k Frantovu článku. V odstavci „Řešení“ píše:
„Řešením bude oddělení komentářů od primárního obsahu (články, resp. libovolné URL) a vytvořením komunity svobodomyslných lidí, kteří mají úctu k názoru druhých, byť s nimi nemusí souhlasit.“
Zde Franta zmiňuje jednu věc, která vyplynula z Webu 2.0 – totiž jeho decentralizovaný charakter. Není nikde řečeno, že musí být zdroj informací, a u zdroje musí být prostor pro zpětnou vazbu. Zpětná vazba je přeci taky informace – a může být tedy uložena kdekoli! Web 2.0 právě tohle umožňuje. Umožňuje publikovat informaci kdekoli, a takovým způsobem, jak její autor uzná za vhodné.
Decentralizace produkce informací, se kterou přišel Web 2.0, dovoluje z principu oddělit zpětnou vazbu od původní informace.
Tudíž ta komunita lidí, o které Franta mluví, už existuje. Navíc je velmi, velmi obrovská. Říká se jí „blogosféra a společenské sítě“. To je komunita lidí, která má „hlas“. Kdokoli se do ní může přidat, a je jen na něm, jak s ním naloží. Ale to, že budou mít úctu k názoru druhých, to už je, Franto, utopie, dosažitelná jak? Inu, cenzurou a „výběrem“.
Já podporuju proměnu čtenářů v producenty informací. Ostatně jsem to tvrdil už v době, kdy jsem spouštěl Bloguje. To, co dělám, není návrat k webu 1.0, ale pouze vytváření osobní „komunity lidí, co mají úctu k názorům druhých, byť s nimi nesouhlasí“. Jen jsem si posunul část filtrů z hlavy na svůj počítač…