Kde se vzali, čím se vyznačují a jak je poznat?
Stačí se chvíli pohybovat v kouzelném oboru, zvaném „internetový marketing a sociální sítě“, a rázem budete mít materiálu na tři takové články.
V téhle oblasti se pohybuje pár es – lidí, kteří vědí a přemýšlí. A zbytek jsou prodavači horké vody, kteří se v oboru ocitli proto, že zkrátka takové typy přitahuje. Mezi nimi je velmi výrazná skupina digitálních hipsterů – lidí, kteří by byli geeky, kdyby geekové byli vegetariáni, nebo aspoň milovníci paleodiety.
Jejich mantrou jsou weby o osobnostním rozvoji. Sbírky citátů online. Videa z TEDx. Knihy o prokrastinaci.
Místo nemoderních brýlí a šály mají své blogy, Tumblry, Instagramy a Pinteresty, protože správný digitální hipster se projevuje nástěnkou. Na vizitce, kterou vám dají, mají kromě URL svého blogu i hrozně kreativně ztvárněný název své pozice, která bude, a na to vemte jed, něco jako „social media freak“, „Marketing ninja“ nebo „Facebook editor“. Na požádání, ale klidně i bez něj, vám vysvětlí, že tím dávají najevo svou osobitost.
Svou osobitost ale plně rozvíjejí až na svých webech a profilech v sociálních sítích. V záhlaví mají hipsterský obrázek, který je buď cool__, nebo ňuňu, co našli na jednom z mnoha zahraničních webů, kde se píše o sebepoznání a rozvoji osobní produktivity skrze digitální technologie. Pod ním publikují své vlastní myšlenky, které mají většinou podobu „Moudra“ nebo „Implementace moudra“, popřípadě „Obrázku s Moudrem, pojatého v teplých barvách“. Moudro digihipstera není Panwerich, ale spíš motivační výrok. Anglicky, samozřejmě. Třeba něco jako „Buď spontánní!“
Když si dělají poznámky, a ty si tedy stoprocentně dělají, protože o tom píšou v Návycích tvůrčích osobností, necpou si je do mobilu, ačkoli ten mají permanentně v ruce. Ne. Pro tu chvíli, která je rovna téměř kontemplaci, si mobil uklidí a z kabelky lomeno tašky vytáhnou Moleskine s perem. Moleskine totiž má speciální papír, na kterém se ten inkoust vpíjí správným způsobem – tím způsobem, co jim dovoluje být vysoce tvůrčími!
Tím, jak neustále online vyjadřují přání se zklidnit, najít rovnováhu, vnímat vibrace atd., se podobají intošům, co v polovině 90. let okupovali čajovny. Digihipster ale zároveň správně emařsky vyjadřuje své rozladění nad tím, že se mu nedaří dosáhnout perfekcionalismu (ideálně v seznamu „30 věcí, které chci udělat“), a jedním dechem odkáže na blog jiného digihipstera, který se dostal do fáze „já jsem na svůj život plně aplikoval GTD a teď píšu o tom, jak je to skvělé“. V reálném životě má digihipster svůj Moleskine hned vedle svého Maca (ne, opravdu nelze být digihipster a mít přitom ThinkPad nebo jiný neforemný notebook!) a v kapsách intelektuálního kabátu iPhone. Ne Samsung, ne HTC ani Nokii – iPhone! Samozřejmě, digihipster není žádná iOvce, on má iPhone z racionálního důvodu: Je s tím och tak PRODUKTIVNÍ! Nestrčí vám svůj iStroj pod nos a nebude ukazovat, jak má úžasné barevné ikonky, to dělají geekové. Digitální hipster si s ním bude pohrávat a bude vám říkat, jak moc je díky tomu produktivní. Produktivní. PRODUKTIVNÍ! A vy víte, že ve skutečnosti na tom píše zprávy a fotí si jídlo a cpe ho na instagram, jako ostatní, a produktivní má leda kašel.
Digihipsterovi je samozřejmě z duše protivné vysedávání u počítačů, a proto když může, utíká do ulic. Své kroky si měří krokoměrem v telefonu. Když popoběhne, zapne si aplikaci na sledování běhání, která sdílí výsledky na Facebook. Nedělá to proto, že ho běhání baví ani proto, že k tomu má nějaký zdravotní důvod, dělá to hlavně proto, že chce sdílet s celým světem to, jak se osobnostně rozvíjí.
Když se vrátí domů, osobnostně se harmonizuje tím, že podle kuchařky, co koupil v Prakulu, uvaří nějakou dobrotu. Samozřejmě že ze surovin, co koupil na farmářském trhu. A někdy, když je výjimečná příležitost, tak uvaří vindaloo.
Do základní výbavy patří kuchařka, knížka o osobnostním rozvoji, nepostradatelný je Konec prokrastinace. Jsou v tom velké obrázky a při čtení se můžete tvářit, že se osobnostně rozvíjíte. Jobsův životopis může být, ale není zásadní. Leo Babuta musí být, stejně jako Pohon od Pinka.
Klíčová slova digitálního hipsterismu: „Motivuj mě!“, „Inspiruj mě!„, „Social media freak„, „Stunome“, „inspirující“, „online“, „KISK“, „Moleskine“, „Paleo“, „Scuk“, „Filmový festival“, „movie enthusiast“, „foodie“, „Barcamp“, „TEDx“, „freelance“, „číst!“ či „Růžová panda“ (Michaela je jinak sympatické děvče, ale její blog je předobraz digitálního hipsterství v Česku). Pokud narazíte někde na vysokou koncentraci těchto slov (třeba v přihláškách na Barcamp, že), tak víte, do čeho jdete, a neříkejte, že jsem vás nevaroval!
Digitální hipsteři jsou v osobním styku většinou milí lidé, ale ve vlastním zájmu se s nimi nebavte o výše zmíněných věcech. Pak se vám může stát, že budete hledat duševní rovnováhu v černém humoru a cynismu.