Četl jsem velmi pěknou úvahu Internet nejsou informace. Internet jsou vztahy. (a vám to doporučuju taky), a říkal jsem si, že to vnímám podobně. Vidím posun k „síťové generaci“ – jen nevím, jestli ten posun zůstane a bude s nimi stárnout, nebo jestli zůstane coby „generační rozdíl“ stále na hranici 20-30 let. Sám u sebe si nejsem jist – na webu hledám informace, ale většinu běžných denních sociálních kontaktů zařizuju přes internet. Nakupuju přes internet, protože se nemusím trmácet někam do horoucích pekel. Ale když jsem v horoucích peklech, nakoupím rád osobně, rád si s lidmi popovídám „face-to-face“, …

Ale zpět k článku. Když jsem četl závěrečné charakteristiky, připadaly mi důvěrně známé – dovolím si ocitovat:

Pro síťové lidi je každá sociální informace v zásadě užitečná, protože udržuje a komunikuje vztah.“

Síťový člověk musí ovšem stále tvořit informace, pokud má být platným členem sítě. Ale tvořte pořád něco smysluplného. Ostatní spoluuzly to ani možná neočekávají. Tvořte NULL informace, jejichž absorbce trvá minimum času. O obsah tu totiž nejde. V očích Staršinů pak ovšem síťová komunikace na Facebooku působí dementně. A rozhodně mají pravdu, pokud se na ni dívají jako na obsahově významnou informaci.

Připomnělo mi to učebnice psychologie, pasáže, kde se popisují rozdíly mužského a ženského ustrojení. Třeba to, že mužský mozek je analytický a soustředí se na jednotlivosti, zatímco ženský zapojuje komplexní prožitek atd. Ale hlavně část o pohledu na komunikaci. Muži totiž hledí na komunikaci a řeč jako na nástroj výměny informací. Mluví, aby předali informaci. U žen tvoří konkrétní informace v povídání s jinou ženou poněkud podružnější roli; ženy si komunikací ujasňují své vzájemné postavení, potvrzují si svůj sociální statut, svou roli ve společnosti, „komunikují vztah“ (dvě ženy na stejné společenské úrovni při „potlachání“ hovoří obě stejnou dobu – podvědomě si to hlídají. Jakmile jedna z nich mluví víc, druhá to nese nelibě).

Jakoby se internet stával z mužské záležitosti ženskou. Místo informací na něm jde stále víc o předávání signálů o vzájemných sympatiích a averzích postranními kanály – právě jako vedlejší, nesdělené „metainformace“ u „obsahově prázdných tlachů“. Pokud jste opravdu macho muž (upřímnou soustrast, btw), tak si vzpomeňte: Nepřipomíná vám někdy Facebook a další takové weby podobný ženským hovorům?

Každopádně bych to neviděl nijak černě. I ženy dovedou řečí předat informace a muži tlachat. A z tohoto úhlu pohledu bráno jsou všechny ty stesky nad „prázdnými řečmi“ totéž, jako když si úředníci stěžovali, že úřednice stále klevetí a jejich tiché kanceláře jsou plné neustálého hovoru o ničem. Z mužského pohledu možná o ničem, ve skutečnosti ale právě tenhle hovor rozhoduje o vzájemných vztazích mezi lidmi, i když to neříká přímo.

PS: Chlapi nemusí plkat jen v hospodě či při setkání kamarádů. Jedna ze specifických forem mužské komunikace, kdy se hovoří o ničem a pouze se manifestují vztahy, má dokonce svůj specifický název: Říká se tomu „odborná konference o marketingu“…

PPS: Opravdu nevím, kam zařadit mužské diskuse o sportu, co provozují jiní lidé. Pravděpodobně forma sdíleného zážitku – ale nedovedu to posoudit, můj mozek mi nedovoluje se takových hovorů účastnit.