Tak jak to je se značkami I, B, STRONG a EM?
Nejdřív všichni používali I a B. Prosté.
Pak přišly tagy EM a STRONG – nějak v té době, co se objevilo XHTML, takže se to spoustě lidí scuklo. Mnozí webaři mají dnes dojem, že I a B jsou jako že – zastaralé, nemoderní, fuj a vůbec, někteří věří, že „nové“ HTML (nebo XHTML) je „nepodporuje“… Což je omyl.
Jiní se dohadují, které značky jsou „správnější“ a „sémantičtější“.
Já vám nevím, lidi, já jsem webdesignérský diletant, ale když nad tím tak přemýšlím, tak mi to připadá poměrně prosté:
- I označuje text, co má být italikou
- B označuje text, co má být tučně.
- EM je text, co má být zdůrazněný.
- STRONG je text, co má být silně zdůrazněný.
Vidím tam drobný rozdíl: první dvě značky se váží k písmu a definují vzhled textu. Druhé dvě značky vyjadřují zdůraznění části textu. Takže i použití pokládám za jasné: Co má být italikou, ať je v I, co má být zdůrazněné, ať je v EM. Tučný text dám do B a silně zdůrazněný do STRONG. Je mi jedno, že většina prohlížečů zobrazuje STRONG tučně a EM italikou, to je jen konvence. Předpokládám, že například čtečky textu budou značky B a I („typografické“) ignorovat, a STRONG a EM nějak „zdůrazní“.
Mně nepřipadá ani jedna z těchto značek „správnější“ sama o sobě. Správná je, když je použita ve správném kontextu na správném místě.
Připadá vám to příliš jednoduché a samozřejmé na to, jaké spory to vyvolává?
Inu, já jsem v tomhle diletant, já se spokojím i s jednoduchými a samozřejmými důvody.