Mám v ruce díky Sunnysoftu nejnovější LG P990 (jo, ten s dvoujádrovým procesorem, známější jako Optimus-2X). Nejrychlejší mobil na planetě atd., však znáte. Prostě hračka, gadget, se kterým si chce každý správný geek pohrát (až ke geekasmu)!
Jenže holt s věkem glibido klesá… Představte si toho pána, co sedí na pláži plné krásek v bikinách, rozhlíží se kolem sebe a říká si: V mládí jsme za takovýma holkama běhali furt – ale už si nevzpomínám, co jsme jim chtěli! Tak podobně to mám já ve chvíli, kdy držím v ruce gadget snů (takový ekvivalent nějaký silikonový pamely) a uvědomím si, že můžu šmátrat jak chci, ale vzrušení se nedostavuje.
Jo, to vzrušení, co člověk míval z nových notebooků, z nových počítačů, z nových telefonů a dalších hraček, s nimiž zůstával vzhůru dlouho po půlnoci… Je pryč.
Naposledy jsem ho zažil s Nokií N900 – na ni jsem se opravdu těšil a s ní jsem si hrál několik dní. Pak jsem ji začal používat a jsem s ní naprosto spokojený – jako pracovní telefon je naprosto ideální. A jsme u jádra věci – někdy v té době mě přestaly telefony bavit a začaly mi sloužit. O půl roku později, když přijeli kolegové z redakce na návštěvu, jsem sledoval, jak si je navzájem poměřují a osahávají a mačkají (telefony, samozřejmě), ale u mne ani ťuk. „Má to 128 mega ramky, ale Honza má 256, a to je teda něco úplně jinýho, fakt rychlý, tyjo, s tím se dělá mnohem líp…“ pravil kolega A. a šmrdlal prstem po displeji velikosti přerostlé vizitky. „Kolik má ta Nokie?“ zeptal se nakonec – a já nevěděl!
V tu chvíli jsem byl podmínečně vyloučen z řad geekovstva českého. Mám rok telefon, a nevím, kolik má RAMky? No fakt, nevím, má jí dost na to, co na ní chci udělat. Asi nechci dělat ty správné geekovské věci…
Pak se to opakovalo s tabletem – čekal jsem to rozechvění, to nadšení, jak se týden zavřu a budu experimentovat, ale chuť na podobné věci se nedostavila. Místo toho jsem zjistil, že pro to nemám praktické využití, a odložil jsem to ad acta. A to je furt dál – z gadgetů jsem přestal mít objevitelskou geekovskou radost, koukám, jestli jsou mi užitečné.
Umřel mi vnitřní geek.
Procházím se eshopem s vědomím, že si mohu koupit cokoli, ale u každé věci, co mě zaujme, si položím otázku: Opravdu to chci? Použiju to k něčemu? Budu z toho mít aspoň trochu radost? Ne, nechci, nepoužiju a nebudu.
Nový Optimus 2X je úžasný – rychlý, pohodlný atd., ale chybí mi pár praktických věcí (kromě HW klávesnice hlavně „případ použití“). Zhruba takhle nějak to mám taky. Fakt si nedovedu představit, že bych ho použil místo té N900 jako pracovní telefon, a na zábavu… no… sorry, na zábavu mám jiné věci, ne telefon.
Ale protože smartfon dělají aplikace, tak jsem se zeptal včera svých followerů na to, co oni mají na svých Androidech nejradši. Dostal jsem spoustu tipů (díky), z nichž většina se ukázala, řekněme to kulantně, jako nepříliš užitečná v mojí situaci. Ale být ten geek naživu, jásal bych nadšením a věřím, že bych to cpal kolegům pod nos a nadšeně říkal: „Vidíš, vidíš, skvělý, co?“
Čest geekově památce.
PS: Samozřejmě – když je něco dobré, přestane se to vyrábět, takže až N900 odejde, bude mi fakt chybět.